Článek
Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur. Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur.
Na základě předpokládané dohody s Aténami komise odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.
Větší část pomoci v prvním období programu
Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.
Řecká vláda ve čtvrtek předala představitelům eurozóny reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření, podobná těm, která řečtí voliči v nedělním referendu s velkou převahou odmítli. Řecký parlament v noci na sobotu s přispěním opozice schválil použití návrhů vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle neoficiálního dokumentu informovaly vlády zemí eurozóny, že "za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)". Nyní se navrženými reformami zabývají ministři financí eurozóny.