Recese může být i přínosem, tvrdí Trump. Ekonomové s jeho vizí nesouhlasí

„Prezidenti obvykle dělají vše, co je v jejich silách, aby se vyhnuli recesi, a to do té míry, že se vyhýbají byť jen vyslovení toho slova. Prezident Trump a jeho poradci však v posledních týdnech nabídli velmi odlišné poselství. Ano, recese je možná, říkají,“ uvedl zpravodajský server listu New York Times.

Ministr obchodu Howard Lutnick podle něj uvedl, že Trumpova politika „stojí za to“, i když způsobí recesi. Ministr financí Scott Bessent pak řekl, že ekonomika může potřebovat „detoxikační období“ poté, co se stala závislou na vládních výdajích. „A Trump řekl, že nastane „období přerodu“, až jeho politika začne působit,“ dodal list.

Mezi hlavní cíle Trumpovy politiky patří snaha utlumit inflaci. Američtí ekonomové přitom podle ankety listu Financial Times očekávají, že letos dosáhne 2,8 procenta. Ještě v prosinci predikovali 2,5 procenta. Americká ekonomika také podle nich poroste tempem 1,6 procenta, zatímco loni se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 2,8 procenta. Horší odhad přičítají mimo jiné zavádění cel a omezování vládních výdajů.

Podle některých analytiků jsou tak Trumpova ujišťování jen snahou ukonejšit jeho příznivce. „Je to ten druh jazyka, který používáte, když se vaší politice nedaří dobře a vidíte, že aktivně poškozuje lidi,“ řekl Sean Vanatta z University of Glasgow ve Skotsku.

Přestože podle New York Times mnozí ekonomové sympatizují s myšlenkou, že prezidenti musí při dosahování dlouhodobějších cílů občas působit dočasné těžkosti, jen málo z nich je ochotno hájit konkrétní soubor opatření, které Trumpova administrativa přijímá.

„Myšlenka krátkodobé bolesti pro dlouhodobý zisk není sama o sobě bláznivá,“ řekl Greg Mankiw, ekonom z Harvardu, který působil jako předseda Rady ekonomických poradců za prezidenta George W. Bushe. Ale Trumpova obchodní politika je podle něj „krátkodobou bolestí pro získání další dlouhodobé bolesti“.

Podle expertů se už teď začínají projevovat dopady Trumpových cel. Minulý týden začalo platit 25procentní clo na dovoz veškeré oceli, hliníku a všech produktů z těchto kovů. Množství a rozsah kroků považují mnozí experti za bezprecedentní. „Cla, škrty ve státním rozpočtu, útoky na financování vzdělávání a snahy omezit nezávislost (centrální banky) Fedu – nic takového jsem za padesát let své kariéry neviděl,“ uvedl ekonom Robert Barbera z Univerzity Johnse Hopkinse.

Společnosti hlásí pokles nových objednávek, zatímco spotřebitelská důvěra klesá, uvedl list Financial Times.

Kanada a Čína už na americká cla reagovaly zavedením vlastních protiopatření, přičemž stejným krokem hrozí také Evropská unie. Trumpovy snahy o snížení počtu zaměstnanců ve federální administrativě navíc vedou k soudním sporům. Profesorka ekonomie Karen Dynanová z Harvardovy univerzity varovala, že nejistota odrazuje firmy od investic, což by mohlo mít dlouhodobé negativní dopady na ekonomiku.