Článek
"My ale máme ročně k dispozici jen zhruba polovinu potřebné částky. Navíc brzy vyschnou i privatizační zdroje, Proto by kromě peněz od Evropské unie a úvěrů od Evropské investiční banky měli k navýšení financí pro dopravu pomoci i soukromí investoři," uvedl v úterý Řebíček.
Konkrétně jde o model PPP (Public Private Partnership). "Ročně bychom jeho uplatněním mohli v ČR získat 10 až 15 miliard korun," odhaduje Řebíček.
Do vlády návrhy na výběrová řízení
Legislativně spolupráci veřejného a soukromého sektoru nestojí nic v cestě. Příslušný zákon byl schválen stejně jako pilotní projekty PPP. Ty podpořila už předchozí vláda Jiřího Paroubka, když stanovila, že v první vlně bude například modernizace železnice, která má propojit pražské centrum s letištěm v Praze-Ruzyni a Kladnem, a ve druhé vlně pak výstavba, financování, údržba a provozování dálnice D 3 v úseku Tábor-Bošilec.
Na otázku Práva, jak od té doby pokročila příprava těchto projektů, odpověděl Řebíček: "Loni byli v soutěži vybráni poradci a existuje už i projektový tým. Letos musíme předložit ke schválení vládě návrhy výběrových řízení na dodavatele."
Koncesní projekty v rámci PPP se zpravidla projektují na 15 až 25 let. Vyznačují se tím, že určitou míru rizika spojenou s provozem přenášejí na dodavatele. To je odlišuje od veřejných zakázek.
Poučit se z kauzy dálnice D 47
Jak ministr zdůraznil, podmínky pro dálnici D 3 i kladenskou železnici musí být v tendrech stanoveny tak, aby byly přiměřeně výhodné pro soukromé investory, a přitom do budoucna příliš nezatížily státní rozpočet. Dodavatel totiž dálnici či železniční trať nejen vybuduje, ale bude ji pak až pětadvacet let provozovat, dokud mu stát nesplatí vynaložené náklady a nevyplatí smluvně dohodnutý zisk.
V Česku měl být model PPP poprvé vyzkoušen při stavbě dálnice D 47 (Lipník nad Bečvou-Ostrava-Bohumín). Realizační dohodu, uzavřenou v červnu 2002 s konsorciem Housing & Construction (H), ale na podzim téhož roku ostře napadl tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Vláda ji pak v březnu 2003 vypověděla jako příliš rizikovou. Skutečnost, že smlouva s H byla pro stát nevyhodná, podle Řebíčka samozřejmě neznamená, že je špatný i model PPP. "Musíme ale vše připravit tak, aby se špatné zkušenosti s D 47 neopakovaly," zdůraznil.
Fondu dopravy chybí 35 miliard
Vládnímu fondu dopravy chybí podle Řebíčka letos asi 35 miliard korun. Ekonomičtí ministři vlády podle Hospodářských novin uvažují o tom, že by prodali sedm procent akcií ČEZ. Akcie prodá na burze, mezi možné zájemce patří sám ČEZ.
Podle Řebíčka potřebuje fond peníze nejpozději ve třetím čtvrtletí. "V případě, že se situace nevyřeší, nemůžeme zahajovat nové, již schválené stavby," řekl Řebíček.