Článek
Nominální hrubá mzda v současnosti dosahuje zhruba 45 tisíc korun. „Přestože nominální mzdy do třetího čtvrtletí loňského roku vzrostly o 27 procent, vysoká inflace vedla k celkovému poklesu reálných mezd o deset procent, což řadí Česko mezi země s nejvýraznějším oslabením kupní síly v Evropské unii,“ řekl hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka, který analýzu provedl.
Pro porovnání: druhá nejhorší Itálie měla propad mezd jen o pět procent, třetí nejhorší Řecko pak o čtyři procenta. Naopak v Bulharsku reálné mzdy vzrostly za stejné období o 36 procent, v Litvě o 23 procent. Růst hlásily i sousední Polsko, Slovensko či Maďarsko.
Hlavní příčinou poklesu je podle Peterky už zmíněná inflace. Ta v Česku kumulativně od počátku roku dosáhla 44 procent. Nejhůře na tom je s 59 procenty Maďarsko, za ním jsou se 46 procenty Polsko a Rumunsko.
Naopak nejlépe na tom je se šesti procenty Švýcarsko, ze zemí Evropské unie pak se 17 procenty Finsko a Dánsko.
Mezi těmi inflací nejhůře postiženými jsou tak často země, které naopak vykázaly růst reálných mezd. Podle Peterky je to dáno tím, že český trh práce zůstává nepružný a mzdová vyjednávání probíhají s určitou setrvačností. Mzdy proto nestihly růst tak rychle, aby kompenzovaly inflaci.
Dále tam pak patří dopady energetické krize, kdy růst cen energií zvyšoval provozní náklady firem, což některé podniky nutilo k opatrnějšímu navyšování mezd.
Státy s vyšším růstem reálných mezd pak často těžily i z dynamického trhu práce a růstu produktivity.
Podle Víta Hradila ze společnosti Cyrrus přitom v Česku mohl být pokles reálných mezd ještě vyšší. „V mezidobí u nás došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy de facto ke snížení daně z příjmů. V čistém vyjádření tedy pokles kupní síly průměrné mzdy ve skutečnosti byl o něco méně dramatický.“ řekl.
„To se ovšem bohužel netýká nízkopříjmových zaměstnanců, kterým tato politika výdělky nezvýšila,“ dodal.
Rozhodne zavedení cel
Pro letošek většinou ekonomové očekávají další růst nominálních i reálných mezd. Podle Peterky by ty první měly růst o šest až sedm procent, Ty druhé pak o více než 3,5 až 4,5 procenta.
Jsou tam ale podle něj určitá rizika například v tom, jak se bude vyvíjet situace v Německu, na které je česká ekonomika navázána. Klíčový bude i vývoj v automobilovém průmyslu. Nejistoty a rizika jsou pak okolo obchodních válek a možnosti zavedení cel na Evropskou unii ze strany Spojených států a jejich prezidenta Donalda Trumpa.
„Případná odvetná opatření by posílila inflační tlaky, což by vedlo k pomalejšímu růstu reálných mezd,“ konstatoval.
Úroveň reálných mezd by se podle něj nicméně, jako u jedné z posledních zemí EU, mohla vrátit na předcovidovou úroveň příští rok. To očekávají i další ekonomové.
