Reálná mzda po třech letech vzrostla, kupní síla Čechů je ale stále nízká

„Díky výraznému poklesu inflace se v loňském roce průměrná mzda reálně zvýšila o přibližně 4,4 procenta. Je to zajisté dobrá zpráva, i stále je to malá náplast s ohledem na reálný propad mezd o 11 procent v období 2022 až 2023. Z hlediska reálné kupní síly mezd jsme se posunuli vlastně jen o jeden rok, protože předchozí propad ji posunul zpět do roku 2017,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Průměrná hrubá mzda stoupla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Stále platí, že dvě třetiny lidí mají výdělky nižší.

Podle odhadu analytika Cyrrusu Víta Hradila průměrná mzda za celý loňský rok meziročně stoupne o 6,6 procenta, což by reálně, tedy po započtení inflace, odpovídalo růstu o 4,1 procenta.

S ohledem na letošní vývoj inflace, kdy spotřebitelské ceny by měly podle prognóz růst podobně jako loni, Dufek očekává, že letos by se reálná mzda mohla zvýšit zhruba o tři procenta. „Hodnota výdělků by se tak mohla přiblížit roku 2019. Opět se nejspíš ukáže, že překonat tak razantní propad reálných mezd, respektive důsledky vysoké inflace z let 2022 a 2023, není vůbec jednoduché a rychlé,“ poznamenal ekonom.

Před loňskem se mzdy naposledy reálně zvedly v roce 2021, a to o 2,2 procenta.

Ceny zboží loni podle Českého statistického úřadu úhrnem vzrostly o 0,9 procenta, ceny služeb stouply o 5,1 procenta. Celková celoroční inflace byla nejnižší za šest let, od roku 2018, kdy činila 2,1 procenta.

Předseda ČSÚ Marek Rojíček upozornil, že k loňskému růstu cen nejvýrazněji přispěly elektřina, stravovací služby a tabák, citelně ale podražily i nájmy, voda či sběr odpadu. Ceny potravin, jejichž zdražování řešili Češi v předchozích letech vedle nákladů na bydlení nejvíce, ale loni o 2,3 procenta zlevnily. Nejvýrazněji přispěly k nižší inflaci ceny mléka, sýrů, vajec a masa, shrnul Rojíček.

Podle agrárního analytika Petra Havla letos ceny základních potravin po očekávané mírné stagnaci v lednu až únoru nejspíš porostou. „Lze očekávat, že ceny potravin letos nebudou brzdou inflace, neboť jako celek podraží v průběhu roku mírně nad inflací, v průměru zhruba o pět procent,“ řekl Novinkám.

Vyšší nárůst cen lze přitom podle něj očekávat obecně u produktů živočišné produkce, zejména pak u mlékárenských produktů, drůbeže a některých druhů masa.

„Důvod bude obdobný jako v případě mléčného tuku, totiž pokles stavů hospodářských zvířat, a to jednak kvůli zpřísňující se legislativě týkající se podmínek chovů zvířat, jednak rostoucími tlaky na spotřebitele, podle nichž by měli spotřebitelé omezit konzumaci živočišných produktů,“ uvedl Havel.

Rostoucí tlaky na šetrnější zemědělství kvůli životnímu prostředí povedou podle něj také k nárůstu cen nebo ke stagnaci komodit a potravin z nich vyrobených z rozvojových exotických zemí. „Nelze tak čekat pokles cen kávy nebo kakaa na hodnoty před loňským zdražením,“ doplnil s tím, že na vývoj cen zemědělských surovin bude opět mít zásadní vliv vývoj počasí.

Meziměsíční pokles cen nemalého množství základních potravin v samotném prosinci lze podle Havla vysvětlit tím, že zdražování potravin již dosáhlo pro spotřebitele „únosného maxima“.

„Odráží také skutečnost, že vyšší poptávka po potravinách v předvánočním období byla předmětem růstu cen již v době, kdy se spotřebitelé zásobují na Vánoce s předstihem, tedy už v listopadu. Vzhledem k vyšší spotřebitelské poptávce je mírný pokles cen na pultech také důsledkem konkurenčního boje maloobchodu, pro který je nabídka potravin za nižší, nebo alespoň ne za vyšší ceny možností vyššího odbytu a tržeb,“ dodal analytik.

Celkem spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se tak zvýšily nejvýrazněji od předloňského prosince. Meziměsíčně ale klesly o tři desetiny procenta.

Zvýšení meziroční inflace na konci roku zapříčinil podle analytika Cyrrusu Víta Hradila výhradně efekt srovnávací základny, když v prosinci 2023 došlo k výrazné meziměsíční deflaci. To souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty, podotkl Hradil.

Obavy z výraznějšího růstu inflace v příštích měsících odmítla i viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. „Když vidím, kde se pohybuje statistická základna pro rok 2025, tak se domnívám, že lednové číslo inflace bude s vysokou pravděpodobností začínat dvojkou, a nikoli trojkou. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i pravděpodobnost, že uvolňování měnové politiky bude moct na začátku letošního roku pokračovat,“ prohlásila.

Bankovní rada ČNB loni v prosinci po roce přerušila snižování svých úrokových sazeb, základní tak ponechala na čtyřech procentech.