Článek
"V tuto chvíli není řečeno, jaké bude mít případné rozhodnutí o deregulaci nájmů dopady do sociálního systému. Počítá se s tím, že náklady na bydlení i v novém systému sociálních dávek budou z určité části hrazeny státem. A samozřejmě neúměrně rychlé zvýšení nájmů bude znamenat, že to zaplatíme my všichni daňoví poplatníci ve formě příspěvku na bydlení, který bude muset být rychleji zvyšován. Stát tak bude nepřímo - přes tyto sociální dávky - kompenzovat nárůst nájemného. Kolik by to stálo, teď počítáme. Mohou to být miliardy korun," uvedl Škromach.
V současnosti mají na příspěvek na bydlení nárok občané s příjmy nižšími než je 1,6násobek jejich životního minima, takže u jednotlivce jde o příjem nižší než 6880 korun. Příspěvek dostává měsíčně v průměru 290 tisíc domácností, což je více než sedm procent domácností v ČR. Ročně je na příspěvku vyplaceno 2,5 mld. korun. Další 3 mld. se vyplatí těm zcela nejchudším ze systému sociální péče, kde se také hradí náklady na bydlení.
Výše příspěvku na bydlení závisí na počtu osob v domácnosti a na výdělku. U jednotlivce se může podle údajů ministerstva práce pohybovat v rozmezí od 240 do 700 Kč, u tříčlenné domácnosti například od necelých čtyř set do téměř 1200 Kč.
MPSV sice chystá změnu příspěvku na bydlení, aby více zohledňoval náklady na bydlení v různých částech republiky, ale tato změna by měla být pro státní rozpočet finančně neutrální. Pokud by se tedy razantně zvýšilo nájemné, obrátilo by se na stát o pomoc daleko více lidí než dnes. Současně by se pravděpodobně musel zvýšit i samotný příspěvek.
Na bydlení je únosné vydat 30 procent příjmů
MPSV vychází z předpokladu, že sociálně únosné je, aby rodina vydala ze svých celkových příjmů 30 procent (v Praze pak 35 %) na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení by tedy měla mít domácnost, která bydlí ve vlastním nebo nájemním bytě (včetně družstevních), pokud její skutečné náklady na bydlení překročí oněch 30, resp. 35 procent.
"Domácnost by mohla získat dávku až do výše takzvaných zohlednitelných nákladů na bydlení, které budou stanoveny podle velikosti obce a počtu osob v domácnosti," uvedla pro Právo mluvčí MPSV Kateřina Beránková. Nyní se podle ní rozhoduje o tom, jaké položky se budou do zohlednitelných nákladů započítávat. "U nájemního bydlení to bude například nájem, energie, vodné a stočné," dodala mluvčí.
MPSV počítá i s variantou, že rodina nebude schopna pokrýt skutečné náklady na bydlení ani s příspěvkem na bydlení. Pak by mohla požádat ještě obec o doplatek na bydlení ze systému dávek hmotné nouze. O této dávce by rozhodovaly samy obce. Na výplatu příspěvku na bydlení by měly obce ze státního rozpočtu dostat celkem asi tři miliardy korun.
Vyplácení této dávky by však nemělo být automatické. Obec by nejprve zjistila příjem i majetkové poměry všech společně posuzovaných osob domácnosti, která o dávku žádá.
Obce ale mají podle Beránkové více možností, jak řešit problém rodiny. Mohou jí například poskytnout slevy na nájemném, mohou jí zprostředkovat získání méně nákladného bytu, mohou vytvářet společensky účelná pracovní místa, a tím nezaměstnaným pomoci při získávání příjmů, které by pak mohly sloužit i k zaplacení nákladů na bydlení.
