Článek
V úterý se podle společnosti CCS, jež ceny pohonných hmot v Česku sleduje, prodával litr benzinu průměrně za 44,80 Kč, což je nejvíce za poslední dva měsíce. Litr nafty stál průměrně 46,35 Kč, přičemž její cena se pohybuje nad hranicí 46 korun už bezmála dva týdny.
Vysoké ceny svítí na totemech čerpacích stanic i přesto, že ministerstvo financí minulý týden uvedlo, že od oznámení začátku kontrol, tedy od 14. března, marže prodejců významně poklesly. V dubnu se meziměsíčně jednalo u benzinu o pokles o 59 haléřů, u nafty o 65 haléřů.
Rozdíly i o více než tři koruny na litr
I tak lze v porovnání mezi prodejci paliv spatřit podstatné cenové rozdíly. Například některé čerpací stanice MOL mají cenu za litr benzinu vyšší o více než tři koruny než pumpy prodejce Tank ONO. Ten je oproti maďarskému velikánovi rodinným podnikem provozujícím v Česku „jen“ 44 čerpaček.
Vysvětlení je podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy poměrně jednoduché. „ONO dlouhodobě jedná v souladu s politikou nízkých marží, které uzpůsobuje svoji cenotvorbu,“ vysvětlil Novinkám.
Marže u paliv klesly. Pořád jsou však vyšší než před válkou
Ministerstvo financí kromě sběru prodejních cen pohonných hmot na čerpacích stanicích monitoruje od května také ceny na velkoobchodním trhu v ČR i v zahraničí.
„Od největších distributorů pohonných hmot jsme si dle zákona o cenách vyžádali informace o jejich cenotvorbě. Ministerstvo financí má tak dostatečný přehled o vývoji marží v celém řetězci odvětví, včetně marže rafinérské,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
„Takto rozšířená kontrola marží i na velkoobchodní distributory pohonných hmot bude pokračovat až do konce září. V případě neuspokojivého vývoje cenové kontroly je MF i nadále připraveno zavést cenovou regulaci stanovující maximální marži, a to jak na úrovni čerpacích stanic, tak u distributorů,“ stojí dále ve zprávě MF.
Pohádkový růst marží
Na konečné ceně paliv se však významně podepisují také marže rafinérií. A právě zde se nabízí jedno z vysvětlení, proč je tankování u MOL dražší. Maďarský gigant totiž kromě čerpacích stanic provozuje také ropné rafinérie, přičemž jejich marže v porovnání s únorem značně vzrostly. Konkrétně z únorových 3,4 dolaru za barel na březnových 33,7 dolaru, tedy zhruba na desetinásobek.
Obdobně tomu je také u PKN Orlen. I tato polská společnost vlastní kromě čerpacích stanic Benzina rafinérie. V jejím případě se ale jednalo o nižší nárůst rafinérské marže, a sice z únorových 7,7 dolaru na březnových 26,3 dolaru za barel. V dubnu se marže znovu zvýšila, když činila 35,3 dolaru. Toto číslo ale vypočítala Polská zpravodajská agentura (PAP), neboť tuto statistiku už Orlen přímo na svých stránkách neuvádí. MOL čísla za duben ještě nezveřejnil.
PKN Orlen a MOL jsou v Česku největšími prodejci paliv. Po celé republice mají rozsáhlou síť čerpacích stanic – dohromady jich provozují přes 700.
Těží z levné ruské ropy. Češi dotují Maďary
„MOL a Orlen dosahují rekordních rafinačních marží, protože z podstatné míry rafinují citelně zlevněnou ruskou ropu. Ta je v rekordní slevě oproti světovému standardu, severomořské ropě Brent. Tato sleva činí třeba i 30 procent. Pohonné hmoty vzniklé zpracováním této ropy ale prodávají, a to i v Česku, za ceny, jako by je vyrobily z ropy, která není zlevněná, tedy za ceny odpovídající použití ropy Brent,“ řekl Kovanda.
Indie chce od Ruska ještě větší slevu na ropu
MOL si podle něj zvýšením marží mj. kompenzuje ztráty z domácího trhu, kde maďarská vláda ceny pohonných hmot zastropovala. „Tato kompenzace je tak výrazná, že i přes negativní dopad zastropování je celkový dodatečný hrubý zisk MOL ‚v plusu‘, tedy ztráta ze zastropování je více než kompenzována prodejem pohonných hmot při rekordních maržích,“ dodal.
„V tuto chvíli máme výhodu lepších cen (ruské ropy) na Uralu, ale to není garantováno navždy,“ přiznalo vedení MOL v odpovědi pro agenturu Reuters. Společnost nicméně tvrdí, že aktuální marže nepředstavují skutečnou ziskovost MOL, dodala Reuters.
Podle mluvčího Orlen Unipetrol Pavla Kaidla je modelová je rafinérská marže je jen teoretickým ukazatelem, který sice odráží aktuální makroekonomické prostředí, tedy ceny ropy a hotových palivových produktů, ale nepředstavuje skutečnou výkonnost podniku. Za stávající turbulentní situace v ekonomice však podle něj nejde o reprezentativní údaj o zisku rafinerií.
„Nezahrnuje totiž extrémním způsobem rostoucí ceny vstupních energií, jako je například plyn a elektřina, dále zvýšené ceny emisních povolenek či logistické náklady,” zdůvodnil Kaidl.
Rafinérie mohou pohrozit omezením dodávek
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka má MOL marži čerpacích stanic nízkou, o to více ale profituje právě na té rafinérské. Ministerstvo financí by tak podle něj mělo být důslednější a provádět kontroly marží v celém dodavatelském řetězci.
„Myslím, že MOL je jasným příkladem toho, jak nechat čerpacím stanicím standardní marži a nechat se napakovat rafinérskou částí byznysu,“ sdělil Novinkám.
Nahradit ruskou ropu by MOL trvalo až čtyři roky
Podle Tylečka mají rafinérie na ministerstvo páku, v Česku se totiž vyrábí jen třetina potřebných paliv. Zbytek dodává Orlen, Slovnaft a MOL. Ty by tak při „akčnějším“ chování MF mohly pohrozit zastavením dodávek na český trh.
„A myslím, že Česko nemá páky, jak ty firmy donutit, aby na náš trh dodávaly určité množství paliv. Takže také z těchto důvodů si myslím, že na rafinérie nedojde,“ dodal.