Článek
„Pokud se naši sousedé rozhodnou výrazně liberalizovat celní pravidla ve vztahu s Evropskou unií, ukrajinský trh bude nevyhnutelně zaplaven zbožím vysoké kvality ... a ukrajinské zboží bude z ukrajinského trhu vytlačeno,“ uvedl ruský prezident.
„Poté budou muset členské státy celní unie přemýšlet o ochranných opatřeních. I taková možnost existuje,“ dodal podle serveru EUobserver Putin.
Celní unii nyní tvoří Bělorusko, Kazachstán a Rusko. Moskva by ale chtěla do sdružení začlenit i další postsovětské státy, jako jsou Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a také právě Ukrajina. Výsledkem by měl být v příštích letech vznik takzvané Euroasijské unie, obdoby EU.
O bližší vztahy s Kyjevem ale usiluje i Evropská unie. Letos v listopadu má Ukrajina s Bruselem podepsat smlouvu o přidružení, jejíž součástí je i výše zmíněná dohoda o zóně volného obchodu.
Prioritou pro Ukrajinu je EU
Rusko se snaží zablokovat sblížení Ukrajiny s EU i konkrétními kroky, třebaže oficiálně tvrdí, že tomu tak není. Příkladem byla nedávná celní blokáda ze strany Moskvy, jejíž příčinou byla údajně kvalita dovážených ukrajinských cukrovinek, čemuž málokdo v Kyjevě věří. Kazachstán zase zakázal dovoz ukrajinských vajec. Jen během letošního roku sáhla Moskva k obdobnému kroku už několikrát; záminkou byla opět údajně špatná kvalita ukrajinských ryb nebo sýrů.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč hospodářské sblížení s Ruskem neodmítá, evropská integrace je ale jeho hlavní prioritou. Prezident je podle ukrajinských médií závislý na silné finanční a politické podpoře mocných ukrajinských oligarchů, kteří mají zájem na obchodních stycích s Evropskou unií, zejména na exportu oceli a chemické produkce. Pokud má volit mezi Moskvou a Bruselem, je prý Janukovyč připraven vábení Ruska odmítnout.