Článek
Nominální meziroční nárůst průměrné mzdy činí 8,6 procenta. Nicméně reálně, při započtení inflace, se zvýšila jen o 6,2 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů dvě procenta.
Průměrné mzdy podle kraje | ||
---|---|---|
Kraj | Mzda | Meziroční přírůstek |
Praha | 39 688 | +2 555 |
Středočeský | 33 873 | +3 278 |
Jihočeský | 28 570 | +2 245 |
Jihomoravský | 30 470 | +2 423 |
Karlovarský | 27 741 | +2 126 |
Královéhradecký | 29 985 | +2 772 |
Liberecký | 29 711 | +2 489 |
Moravskoslezský | 28 585 | +2 115 |
Olomoucký | 28 418 | +2 342 |
Pardubický | 28 373 | +2 163 |
Plzeňský | 30 542 | +2 094 |
Středočeský | 33 873 | +3 278 |
Ústecký | 29 255 | +2 415 |
Vysočina | 29 274 | +2 418 |
Zlínský | 28 172 | +2 290 |
Zdroj: ČSÚ |
Za celé první pololetí činila průměrná hrubá měsíční mzda 31 062 korun, meziročně o 2450 korun více.
Lidem s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji
„Samozřejmě i nadále platí, že průměrná mzda je pro přibližně dvě třetiny zaměstnanců virtuální hodnotou, kterou na svých výplatních páskách neuvidí. Proto asi větší pozornost zaslouží i mediánová mzda, která tentokrát rostla výrazně rychleji,” připomněl analytik ČSOB Petr Dufek. „Neznamená to nic jiného, než že lidem s nejnižšími příjmy rostou mzdy rychleji. Přesto rozdíl mezi průměrem a mediánem dosahuje 4,6 tisíce korun,” dodal.
„Z podstatné části je svižný mzdový růst, který jsme pozorovali i ve druhém čtvrtletí, odrazem dobré kondice tuzemské ekonomiky a související velice napjaté situace na trhu práce,” uvedl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Podle něj je míra nezaměstnanosti tak nízko, že Česku ve světě z objektivně srovnatelných zemí může konkurovat jen Japonsko. „Z jisté části je však mzdový růst dán také již mnohem méně zdravými tendencemi, kterými jsou zejména překotný platový nárůst ve veřejné sféře a skokové navyšování minimální mzdy,” dodal Kovanda.