Článek
Návrh je rozdělen na tři novely. První se zabývá rozdělením prvního pilíře a zavedením základního důchodu 10 tisíc. Druhá novela se týká mírnějších podmínek pro důchod u zaměstnanců v náročných profesích a ve třetí jde o zavedení příplatku 500 korun za každé dítě, o které daný důchodce pečoval.
„Je zřejmé, že případné realizace druhé a třetí novely by byly teprve prvními nesmělými krůčky k odstranění nepřehlednosti, nespravedlnosti a neudržitelnosti systému. Navíc ta první novela nemá v současné podobě šanci projít schvalovacím řízením, neboť k ní MPSV nezískalo souhlas koaličního partnera hnutí ANO,“ konstatoval předseda minulé důchodové komise Martin Potůček, který zasedá i v aktuální komisi pro spravedlivé důchody.
Experti oceňují snahu o srozumitelnost
I hodnocení dalších oslovených expertů bylo spíše smíšené. „Nejsem si jist, zda předložený návrh nazvat důchodovou reformou, ale je to, řekněme, posun k lepšímu z hlediska transparentnosti systému,“ uvedl na dotaz Novinek ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI.
„Rozdělení stávajícího průběžného (PAYG) systému na nultý (stejný pro všechny) a první pilíř (odvozený od pracovní historie) mimo jiné znamená, že politici budou moci transparentněji nastavovat parametry důchodů,“ doplnil Pertold.
Všichni důchodci dostanou základní penzi 10 tisíc, počítá návrh reformy
MPSV s rozdělením systému slibuje i zprovoznění důchodové kalkulačky, kde si každý občan bude moct ověřit, na jakou penzi bude mít nárok. Právě snahu o transparentnost systému oslovení experti oceňují nejvíce.
„Rozdělení pro srozumitelnost považuji za prospěšné, jen s jeho výší se nedá souhlasit. Již nyní máme v českém systému základní výměru, což je de facto nultý pilíř, aniž by se mu tak říkalo,“ uvedl expert na důchodové systémy Petr Brabec z Národohospodářské fakulty VŠE.
„V roce 2021 bude základní výměra 3550 korun, zatímco návrh základní penze je 10 tisíc, což je téměř trojnásobek, a tím pádem se sníží důležitost příjmu během života a systém tak bude ještě více solidární,“ dodal Brabec.
Kde na to vezmeme, MPSV neřeší
Potůček vnímá princip s oddělením solidární a zásluhové složky důchodů, na kterém je návrh založen, jako správný. „Ďábel se skrývá ve zdánlivém detailu: kde ve státním rozpočtu České republiky vzít ty stovky miliard korun, které by realizace tohoto návrhu stála v budoucích letech a desetiletích?“ uvedl.
Podle Potůčka se reforma penzí neobejde bez „trvalé a těsné kooperace MPSV a ministerstva financí“. S tímto hodnocením souhlasí i Filip Pertold.
Reforma penzí? Depresivní i na české poměry, reagují experti na návrhy Maláčové
„Často se kritizuje, že reforma nenachází nové zdroje, ze kterých by se zajistily lepší důchody v budoucnu. To je sice pravda, ale to by muselo dojít k součinnosti ministerstva financí a MPSV a ke změně daňového mixu, což není zjevně politicky možné,“ domnívá se Pertold.
Upozornil přitom i na daňový balíček, který podvazuje příjmy rozpočtu, s tím, že dvě procenta HDP představují odhadovaný deficit důchodového účtu asi za 15 let. „V českých podmínkách nelze hledat nové zdroje pro důchodovou reformu (která nutně bude znamenat určitý propad příjmů) a zároveň snižovat daně, tak svět opravdu nefunguje,“ zdůraznil Pertold.
„Nynější reforma nejen že neřeší zvyšující se nároky důchodů na státní rozpočet, avšak ještě výrazně je prohlubuje tím, že zavádí základní důchod, ale starobní penze nikomu nesnižuje, tím pádem je logické, že musí najít dodatečné prostředky jinde,“ upozornil Petr Brabec.
„Kompletní výplata základního důchodu mimo sociální pojištění se nabízí, ale povede to jen ke zvýšení daní, což nepovažuji za prospěšné,“ dodal.
MPSV hovoří o tom, že aktuálně předkládá pouze první fázi reformy. Případné zvýšení finančních zdrojů má řešit až druhá fáze v roce 2025. Podle MPSV by mělo jít o daňovou reformu, tedy o oblast, kterou má v kompetenci zmíněné ministerstvo financí.
Věk odchodu do důchodu MPSV měnit nechce
Před tím, než MPSV odhalilo obrysy navrhovaných změn, OECD zveřejnila svoji zprávu o aktuálním stavu českého penzijního systému s navrhovanými změnami.
Organizace doporučila snížit hranici povinné doby pojištění, na jejímž základě má člověk nárok na důchod, z aktuálních 35 let. Aktuální návrh MPSV v souladu s OECD navrhuje snížení tohoto limitu na 25 let.
OECD: Češi by měli do důchodu odcházet později
„Z pozitivních bodů kromě přehlednosti bych ještě vyzdvihl snížení limitu odpracovaných let na nárok na důchod na 25 let,“ konstatoval Pertold.
OECD však vedle toho hovořila také o tom, že by se dále měl posouvat minimální věk odchodu do důchodu, který je aktuálně zastropován na 65 letech. MPSV ale o tom nechce ani slyšet.
„Bohužel nedošlo k otevření prodlužování důchodového věku, což by dávalo smysl spolu s nižším důchodovým věkem pro náročné profese. Důchodový věk bude klíčová veličina pro udržitelnost celého systému,“ komentoval to Pertold.
Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovat
Podle Brabce se věk řádného odchodu do penze časem musí zvýšit. „Jakýkoliv strop vlastně v čemkoliv v dynamické tržní ekonomice je neudržitelný dlouhodobě. Při zvyšujícím se věku dožití není možné, aby ročník 2000 a pozdější odcházel do penze v 65 letech,“ upřesnil.
„Dle mého názoru se jedná o klamání veřejnosti a mladých lidí. Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovat,“ dodal Brabec.
Chybí politická a společenská shoda
Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluví o nutnosti politického konsenzu, aktuálně nemá pro svoji podporu vyjednanou podporu ani ve vládě. S ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) je navíc dlouhodobě ve při ohledně toho, zda se návrh stihne dopracovat a schválit do voleb.
Švédský historik: Penzijní reforma se u nás povedla, důležitá byla široká shoda
Najít shodu napříč politickým spektrem se v oblasti penzí dlouhodobě nedaří. V roce 2013 vešla v účinnost takzvaná velká důchodová reforma vlády premiéra Petra Nečase (ODS), ale o tři roky později ji zrušila vláda ČSSD. „Není možné toto znovu dopustit,“ zdůraznil Brabec.
„Nejedná se jen o politický konsenzus, ale zejména o veřejný, celospolečenský konsenzus u reformy penzí. Ale jeho docílení bude značně složité. Proto je jednodušší zachovat stávající systém a přidat k němu další – více strukturované penzijní spoření s výraznou stimulací k vyšší účasti,“ dodal.
Nutnost konsenzu zdůraznil také Potůček: „Žádná smysluplná důchodová reforma nemůže být připravena a posléze realizována bez schopnosti politiků – včetně těch koaličních – vést mezi sebou upřímný a produktivní dialog.“
„V naší zemi nazrála situace, kdy další pokračování prací na důchodové reformě může zajistit pouze stálý a nezávislý poradní orgán ustavený zákonem. Příkladem k následování je v roce 2017 zákonem ustavená Rada pro rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl.
Připomněl přitom, že od roku 2004 už se důchodovou reformou zabývalo šest různých komisí, které po volbách ukončily činnost. Proto navrhuje ustavit nový orgán, který by se touto problematikou zabýval dlouhodobě po vzoru Národní rozpočtové rady.
„Ustavit radu pro důchodovou reformu cestou novely zákona o důchodovém pojištění by bylo možno v podobě poslanecké iniciativy připravit a přijmout ještě v tomto volebním období. Tak aby další – v pořadí už sedmý – pokus o důchodovou reformu nakonec uspěl,“ uzavřel Potůček.