První vysokorychlostní trať v Česku je blízko povolení

Za hodinu z Prahy do Brna nebo do Drážďan, tak by mělo u nás jednoho dne vypadat cestování rychlovlaky, které budou dosahovat rychlosti až 320 kilometrů v hodině. Zatím je to ale hudba budoucnosti.

První úseky vysokorychlostních tratí by se u nás měly začít stavět na Moravě podle posledních plánů od roku 2028 a hotové by mohly být v roce 2033. V případě spojení do Německa si pak Češi počkají spíše patnáct i dvacet let.

„Během několika příštích měsíců budeme mít povolení EIA o vlivu na životní prostředí pro první úsek vysokorychlostní tratě Moravská brána,“ řekl začátkem března ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na konferenci o financování rychlých tratí. Trať má vést z Brodku u Přerova do Ostravy.

Ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier uvedl, že podle jeho informací by povolení EIA pro první trať mohlo přijít již do konce března.

Doplnil také, že do konce roku doufá v povolení EIA i u další rychlostní trati, jež je označená Jižní Morava. Ta vede z Brna směrem na jih k rakouské hranici.

„Jakmile dostaneme povolení, můžeme přistoupit k výkupu pozemků. Mnohde jsme již majitele předem informovali, že přijdeme,“ dodal Bazgier.

V zemích jako Francie a Španělsko jezdí rychlovlaky už desítky let. Vysokorychlostní tratě jsou i v Německu a Rakousku. Poláci se chystají do pár let stavět rychlodráhu z Katovic k hranicím ČR.

V Česku se o rychlých tratích dlouho mluvilo, jejich rozvoj ale odsouhlasila vláda až v roce 2017. Od té doby se plánované termíny již jednou posunuly zhruba o tři roky. „Důvodem jsou i politická rozhodnutí krajů. Někde projít zásadami územního rozvoje trvá pět let,“ komentoval to Bazgier.

Konkrétní kraje nejmenoval, ale velmi dlouhé debaty trvaly například v Ústeckém kraji, který trasu rychlodráhy nakonec schválil loni v létě.

Budování rychlých tratí vyjde na desítky až stovky miliard korun. Náklady na kompletní síť stát naposledy odhadoval na 800 miliard korun. Pro představu, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na dálnice, obchvaty a železnice je pro letošní rok 160 miliard korun.

První úseky tratí by proto stát rád stavěl formou PPP, kdy dochází k partnerství státu a soukromého sektoru. Ta se osvědčila nedávno při dostavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem.

Ministr Kupka připomněl, že vláda pro spolupráci PPP vybrala tři úseky vysokorychlostní železnice. Konkrétně jde o VRT Moravská brána o délce 91 kilometrů s náklady 96 miliard korun, VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Rakvicemi o délce 39 kilometrů s náklady 23 miliard korun a rychlé spojení Střední Morava mezi Brnem a Přerovem o délce 75 kilometrů s náklady 60 miliard korun. Poslední z těchto úseků má být stavěn na rychlost 200 kilometrů za hodinu.

Správa železnic již podepsala smlouvu s Mezinárodní finanční korporací, subjektem skupiny Světové banky, o poskytování transakčního poradenství pro připravovaný PPP projekt vysokorychlostní tratě v úseku Brodek u Přerova–Ostrava-Svinov, tedy zmíněné Moravské brány.

V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel, tedy stát, zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu.

Příprava rychlých tratí mezi Prahou a Brnem a do Německa je pomalejší. Na úsek mezi Prahou-Běchovicemi a Světlou nad Sázavou se Správa železnic chystá podat žádost k ministerstvu životního prostředí letos a tendr na dodavatele by mohl být vyhlášen v roce 2029, uvedl Bazgier.

Propojení do Německa čelí výzvě v podobě Krušnohorského tunelu. O jeho podobě se stále jedná s Německem. Zatímco budoucí propojení rychlých tratí s Rakouskem a Polskem bude podle Správy železnic prakticky bez problémů, jednání s Německem jsou mnohem složitější.

Celkem přes 30 kilometrů dlouhý Krušnohorský tunel by měl být s 18 kilometry v sousední zemi nejdelším železničním tunelem v Německu. Podobné projekty tunelů se podle Správy železnic v Evropě běžně deset let připravují a deset let staví. Optimistický termín dokončení Krušnohorského tunelu je rok 2040.

Správa železnic také už ví, jakou podobu bude mít například vysokorychlostní trať v oblasti Prahy 15 a Dolních Měcholup. Centrální komise ministerstva dopravy rozhodla, že vlaky z Vršovic do Běchovic pojedou převážně pod povrchem krátkými tunely a otevřenými zářezy.