Hlavní obsah

První pokuta za kvízomaty: Deset miliónů

Právo, Jiří Hardoš

České úřady již řadu měsíců proklamují, že se nebudou mazlit s nelegálním hazardem. Že by nemuselo jít o prázdná slova, naznačuje čerstvé rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu (SFÚ). Podle zjištění Práva předminulý týden vyměřil první a hned téměř nejvyšší možnou pokutu za nezákonné provozování kvízomatů.

Foto: Právo

Ilustrační foto

Článek

„Maximální pokuta může být deset miliónů korun. V současné době máme jedno nepravomocné rozhodnutí, kde jsme uložili pokutu na horní hranici, 9,75 miliónu korun,“ řekl Právu zástupce ředitele Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka.

Sankce se týká 115 kvízomatů ve 47 provozovnách. Kdo je údajným hříšníkem a kde se problematická zařízení nacházela, Žežulkův úřad prozradit odmítl. „Toto byla první pokuta uložená SFÚ za provoz kvízomatů, tudíž byla svého druhu nejvyšší,“ doplnila mluvčí Generálního finančního ředitelství Jitka Ježková.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Takto vysoká pokuta ještě za deliktní jednání spáchané v rámci zákona o loteriích uložena nebyla a lze ji považovat za rekordní,“ dodala Ježková.

Žežulka: Je to velký problém 

Nezákonné kvízomaty jsou podle výkladu úřadů nepovolené přístroje, které kombinují klasickou sázkovou hru s jednoduchými znalostními otázkami. Je na nich možná výhra, zatímco na legálním kvízomatu, který pouze pokládá otázky, podle Ježkové nikoli.

Provozovatelé kvízomatů podle mluvčí tvrdí, že jde o vědomostní hry, na které se nevztahuje zákon o loteriích. Úřady jsou ale opačného názoru a uvádějí, že se dotyční snaží obcházet zmíněný zákon a vyhýbat se regulaci i platbám, které stát vybírá z provozu běžně povolených výherních hracích přístrojů nebo videoterminálů.

Kvízomaty jsou velký problém, protože se někdo snaží využít mezeru v zákoně
Jiří Žežulka, zástupce ředitele Generálního finančního ředitelství

Tyto přístroje se objevují hlavně v místech, kde je hazard regulován vyhláškami. Náměstek ministra financí Ondřej Závodský nedávno pro Právo označil kvízomat jen za „převlečený hrací automat“. Jeho úřad v červenci informoval o tom, že kvůli provozování kvízomatů na padesáti místech v zemi podal trestní oznámení.

„Kvízomaty řešíme dlouhodobě, prakticky kontinuálně od roku 2013. Je to samozřejmě velký problém, protože se někdo snaží využít ‚mezeru v zákoně‘. Nicméně my si myslíme, že tam ta mezera není,“ říká Žežulka.

Úředníci podle něho do současné chvíle zjistili na území Česka 225 nelegálních kvízomatů. Skutečné číslo nikdo nezná, podle odhadů je ale několikanásobně vyšší. Se všemi provozovateli zjištěných přístrojů vedou úřady správní řízení, v nichž mohou uložit až zmíněnou desetimiliónovou pokutu.

Razie na neplatiče 

Finanční správa se zajímá i o provozovatele legálních hracích zařízení, kteří do státní kasy neposílají to, co mají. Nedoplatek za daně z loterií činil loni v srpnu přes 350 miliónů korun. Letos je číslo o poznání nižší.

„V srpnu 2014 už se pohybujeme na 124 miliónech korun. To znamená, že jsme snížili nedoplatky o 65 procent. A rozhodně v tom hodláme dál pokračovat,“ říká bojovně Žežulka s tím, že chce, aby cifra do konce roku klesla pod hranici 80 miliónů.

Za velmi účinné považuje především kontrolní akce. Úředníci při nich nakráčí do herny nebo kasina s exekučním příkazem, začnou zabavovat majetek a dlužné peníze vybírají rovnou z automatů. Zpravidla jim u toho asistují ještě celníci, kdyby nastal nějaký problém. Od června takto proběhly tři razie v osmi zařízeních na Karlovarsku nebo v Praze. Další mají v budoucnu následovat.

„Vždy jde o vybraný soubor několika subjektů, u kterých ‚dozrál čas‘, aby tam finanční správa ukázala sílu,“ vysvětluje Žežulka s tím, že podobné akce jsou až posledním řešením a přicházejí na řadu ve chvíli, kdy selžou pokusy o domluvu.

Zajistili 40 miliónů korun 

Při všech třech zmíněných akcích se podařilo zajistit přes 40 miliónů korun, dalších 60 miliónů prý do rozpočtu putovalo v rámci „preventivního účinku“ razií.

„Nemůžeme tolerovat nedoplatky na tomto konkrétním druhu daní. Všechno ostatní je možné, druhotná platební neschopnost, cokoli, ale ne v byz­nysu, jehož předmětem jsou prachy,“ zdůrazňuje Žežulka.

„Dokonce se nám jednou stalo, že nás daňový subjekt požádal o to, abychom mu odložili splatnost jeho odvodové povinnosti z toho důvodu, že peníze, které tímto získal, tak rozpůjčoval za vyšší úrok. To je naprosto nemorální,“ dodává.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám