Článek
Špatnou zkušenost s novými účtenkami měla ve čtvrtek Lenka Kubrychtová z karlovarské restaurace U Kubrychtů. „Zákazníci nás šetřili, měli jsme málo obědů, přesto se nám ale za hodinu a čtvrt vrátily tři účtenky zpátky, že jsou špatné,“ řekla Právu provozovatelka, která zatím nemá vysvětlení, proč se jí tři účtenky vrátily zpět.
„Je tam fiskální kód, který vyjíždí, že jsme registrovaní, a dneska nám to třikrát vyjelo s tím, že registrovaní nejsme. Účtenky jsou tudíž neplatné, musí se dát pryč a udělat účtenku novou. Když jsme volali na nějakou podporu na finanční, tak nám řekli, že to máme nechat být, že si to později najede samo,“ krčila rameny Kubrychtová.
Kvůli nefunkční pokladně museli koupit novou
Hned dvě pokladny EET mají v malém baru Sport Gami club v břeclavské části Poštorná. Nikoliv proto, že by byli takoví příznivci projektu ministerstva financí, ale proto, že ta první s vlastní SIM kartou nefunguje. Nerozchodil ji ani servisní technik. Malý bar se zahrádkou, vyhledávanou v létě třeba i maminkami s dětmi, provozují manželé Gajdovi. V zimě je lokál záležitostí pro pár štamgastů a majitelé jej podle situace dokonce zavírají. O živobytí se pak ženě stará jiná pracovní aktivita.
„V situaci, kdy jsme měli doma nefunkční pokladnu, nezbylo než buď zavřít, nebo jít koupit novou. Udělali jsme to druhé a koupili další pokladnu, tentokrát za 8500 korun. Ta už ale pojede na naše domácí internetové připojení,“ řekla žena.
Nefunkční pokladnu jim prý distributor odmítl vzít zpět, prý ji mají nechat opravit a teprve po třech reklamacích by dostali peníze zpátky.
Všechno dlouho trvá
Čas, jakožto nejdražší hodnotu, EET rozhodně nešetří. Mohli se o tom přesvědčit i hosté v královéhradeckém Bowling baru. „V porovnání s klasickým kasírováním, na které jsme zvyklí, je to mnohem pomalejší, zvlášť když chce platit několik hostů najednou. To aby pomalu stáli frontu u pokladny,“ zhodnotil první zkušenosti zdejší číšník.
Proti zavedení elektronické evidence tržeb (EET) protestoval majitel zlínské hospody Zelanáčova šopa Martin Juřík (na snímku).
Ostravské restaurace zažívaly největší komplikace přes polední špičku. „Lidi jsou zvyklí naházet jídlo do sebe, rychle zaplatit a jít. Když chce ale platit 25 lidí najednou, je to problém, prostě musí počkat. Tušili jsme to dříve a dnešek to potvrdil,“ řekl šéf ostravské restaurace U Rady Marián Balvšík.
Dodal, že se navíc ukázalo, že jedna pokladna na nový systém zřejmě nebude stačit. „Když je jeden číšník u pokladny několik minut, aby zaevidoval jídlo, další musí prostě čekat, a tak musí čekat i zákazníci. Je to zbytečné zdržování,“ dodal.
Prý musí zdražit. Kvůli internetu
Někteří restauratéři tvrdí, že v nejbližších týdnech bude mít zavedení EET za následek zdražení. Například v restauraci Televizní klub v Ostravě doposud neměli internetové připojení, které si museli kvůli novým pravidlům zřídit. „To je několik stovek za internet měsíčně,“ řekl majitel hospody Milan Hodek.
Také v řadě českobudějovických barů a restaurací se ve čtvrtek kvůli EET zvedly ceny. Například v baru Siesta u náměstí Přemysla Otakara II. je dražší tvrdý alkohol o pět až deset korun a zákazníci si připlatí i za nealko. Panák velkého jägermaistera tam nyní stojí o deset korun víc, 60 korun, a Metaxa 7 je za 70. O pět korun zdražil podnik džusy, na 35.
Těší se na loterii
„To už je ta Babišova účtenka?“ zazněla mnohokrát otázka ve Švejk Restaurantu v centru Plzně.
„Lidé se na účtenky ptají, sbírají je a těší se, jak budou hrát loterii,“ uvedl manažer podniku Radovan Sochor.
Systém podle něj funguje bez potíží. „Měli jsme trochu obavy, zda odesílání kódu nebude proces zdržovat, ale jde to rychle. Akorát personál byl ze začátku trošku vystrašený, aby neudělal chybu, obsluha pokladny je o něco náročnější než dříve, přibyla tlačítka,“ dodal Sochor.
Někteří skončili úplně
Kvůli EET řada provozovatelů restaurací skončila. Jedna z obětí je i na nejvyšší hoře Českého středohoří Milešovce. Daniel Pitek měl osvěžovnu pro turisty na vrcholu kopce naposledy otevřenou ve středu. Podle něj je systém EET protiústavní.
„Nemůže vám přece nikdo nařizovat, že jestli chcete podnikat na území České republiky, musíte být připojený na internet a být počítačově gramotný. To zasahuje do práv a svobod občanů. Nepopírám, že jsou podnikatelé, kteří krátí daně. Není ale možné nastavit plošný trend pro všechny, to je princip kolektivní viny. A to mi vadí,“ přiblížil Pitek Právu důvody svého rozhodnutí.
Také Božena Navrátilová z Nového Přerova na Břeclavsku na povinnost zavedení registračních pokladen reagovala zavřením hospody. Malé pohostinství v obci žilo z velké části z cyklistického ruchu jako občerstvení pro turisty putující po cyklostezkách podél rakouské hranice.
V zimě strádalo, a tak na další povinnost žena reagovala ukončením provozu.
