Průmyslová výroba v září meziročně rostla, ale jen mírně

Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Růst produkce podle něj v září pokračoval ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů. Pokles zaznamenaly opět podniky ve výrobě strojů a zařízení, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo těžbě uhlí.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 1,4 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 12,4 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,9 procenta.

„V září se opět podařilo uzavřít dlouhodobé zakázky podnikům ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení. Hodnota nových zakázek vzrostla i ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,“ řekla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Dlouhodobý pokles poptávky pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a výrobě strojů a zařízení.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2024 meziročně snížil o dvě procenta.

„Český průmysl drtí především negativní zprávy přicházející z Evropy. Z aktuálních dat Eurostatu vidíme stagnaci evropského průmyslu a propad toho německého. Zejména autoprůmysl sousední země se zmítá v recesi, která je díky silnému propojení našich ekonomik obratem také naší krizí,“ okomentoval to Jan Brázda ze společnosti PwC.

Průmysl v čele s automotive proto podle něj bude i v následujících čtvrtletích v lepším případě stagnovat a k rychlejšímu oživení spíše nedojde. A vzhledem k téměř desetiprocentnímu příspěvku automotive k českému HDP na tom o moc lépe nebude celá česká ekonomika.

„Do zářijové průmyslové statistiky nebyly vkládány velké naděje a příliš nadějně ani nedopadla. V letošním roce vyšlo prázdninové načasování celozávodních dovolených lépe pro srpen, který tak byl produktivnější než červenec, na což září pochopitelně nedokázalo navázat. V něm se výroba vrátila zpět na předprázdninovou červnovou hodnotu, a potvrdila tak trend průmyslové stagnace,“ dodal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Objem české průmyslové výroby se tak podle něj drží na hodnotách, které vykazoval již na jaře roku 2017, tedy před více než sedmi lety. Podobný obrázek pak vykresluje i hodnota nových zakázek, která trendově taktéž přibližně stagnuje. Vzhledem k obtížné situaci na zahraničních trzích, primárně v Německu, ovšem lze podle Hradila situaci považovat vlastně spíše za úspěch.

„Lví podíl na tom má automobilový sektor, který vykazuje pozoruhodnou odolnost a svou vahou zachraňuje celý průmysl od poklesu. To by pak mělo platit i v nejbližších měsících, jak naznačuje objem nových zakázek,“ řekl s tím, že se žádné hmatatelné odražení ode dna v průmyslu tedy prozatím nekoná a v optimistickém scénáři by zde celý letošní rok mohl skončit „červenou nulou“, tedy jen nepatrným meziročním ochlazením.