Průmyslová výroba v červenci klesla o 2,8 procenta

Už v červnu průmyslová produkce vykazovala známky zpomalování, když meziročně i meziměsíčně vzrostla shodně o 0,9 procenta.

„K poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba a rozvod elektřiny a plynu, kde se projevily delší letní odstávky a vyšší loňská srovnávací základna. Nižší poptávka ze stavebnictví měla vliv na pokles výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a plastových výrobků,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byla v červenci meziročně nižší o 15 procent a oddíl těžby a dobývání eviduje meziroční pokles o 19,5 procenta. Celkový pokles zaznamenal v červenci i zpracovatelský průmysl, a to o 1,1 procenta. V něm se dál dařilo výrobě motorových vozidel, která i v sedmém měsíci roku udržela i přes zpomalení dvouciferné tempo meziročního růstu. V červenci činil růst 12,6 procenta, v červnu 16,7 procenta.

Hodnota nových zakázek v červenci meziročně klesla o tři procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 2,6 procenta, tuzemské o 3,8 procenta. „K poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, kde se projevilo zvýšené nabírání zakázek v minulých měsících. Pokles zakázek pokračoval v chemickém průmyslu a výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedli statistici.

Podle nich hodnota nových zakázek vzrostla pouze ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a mírně také ve výrobě elektrických zařízení a ve farmaceutickém průmyslu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o dvě procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňsku vzrostla o 9,5 procenta.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka červencová čísla odhalila duální vývoj průmyslu, který probíhá už od konce loňského roku. „Kladně k růstu průmyslu dominantě přispívá sektor automotive, zatímco většina dalších průmyslových odvětví víceméně stagnuje nebo klesá,“ vysvětlil.

Ani automobilky už ale nebudou v dalších měsících vzhledem k vysoké srovnávací základně přispívat tak výrazně kladně do celkového průmyslu. „Žádné zázraky nelze očekávat od nových zakázek, které jsou v útlumu, a je rovněž nepravděpodobné, že by se situace v dalších průmyslových odvětvích začala v dalších měsících výrazněji zlepšovat. Optimismus českému průmyslu nepřidávají ani slabá čísla z německého průmyslu,“ dodal Novák.

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že nejen automobilovému, nýbrž celému českému průmyslu nepomůže ani prodlužující se odstávka v kolínském závodu Toyoty. „Předpokládáme, že ve zbývajících měsících roku budou v meziročních výsledcích průmyslu převažovat lehké minusy nad plusy a celoroční výsledek bude mít velmi pravděpodobně záporné znaménko,“ uvedl.