Průměrné mzdy letos vzrostly nejvýrazněji lékařům

Vyplývá to ze systému Informací a statistik o průměrném výdělku provozovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle něj ve mzdovém, tedy soukromém sektoru procentuálně vzrostly platy lékařek a lékařů specialistů z průměrných 77 064 korun hrubého měsíčně na 97 600 Kč.

Například u pediatrů to bylo z průměrných 101 032 na 137 315 korun, tedy o 35,91 procenta, a u anesteziologů z 116 215 na 158 469 Kč. Zde nárůst dosahoval 36,36 procenta.

Platy lékařů patřily mezi nejrychleji rostoucí i v platovém, tedy státním a veřejném sektoru. V něm se na druhém místě umístili praktičtí lékaři bez atestace s nárůstem o 27 procent na 95 250 korun hrubého. U lékařů specialistů vystoupaly platy ze 103 883 na 126 079 Kč, což je navýšení o 21,37 procenta.

„Za nárůstem zřejmě stojí loňská akce mladých lékařů z podzimu a začátku zimy, kdy se jinak provádí přesčasová práce a celkově došlo i k navyšování jejich mezd. Nepomohli si totiž jen mladí lékaři, ale i ti starší a zkušenější. Ovlivnilo to přitom jejich příjmy nejenom ve veřejných, nýbrž i soukromých nemocnicích,“ shrnul hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Pokud jde o soukromý sektor, nejvíce si meziročně pohoršili řídící pracovníci v telekomunikacích, ale třeba i někteří chemici či kováři. Ti první sice tratili přes čtyři procenta, nicméně jejich průměrný výdělek činí 137 225 Kč.

Ve státním a veřejném sektoru si trochu paradoxně z procentuálního hlediska nejlépe vedli uklízeči a uklízečky v zařízeních stravovacích, potravinářských a farmaceutických výrobních prostorách. Zvýšily se jim příjmy téměř o třicet procent. V reálu však stouply z 25 315 na stále podprůměrných 32 822 korun.

„Pokud dojde k navýšení o tisíce u nízké základny, procentuálně to pak vyskočí výrazně nahoru,“ konstatoval Akcenty Miroslav Novák.

„Hodně pak závisí i na tom, jaké navýšení si daná skupina zaměstnanců dokáže vyjednat,“ dodal Křeček.

Jinak v tomto sektoru rostly příjmy nejrychleji profesím spojeným se zdravotnictvím, naopak nejvýraznější pokles o 7,5 procenta měli analytici v průmyslovém inženýrství.

Celkově v soukromém sektoru dosahovala průměrná mzda 48 011 korun, meziročně vzrostla o 7,6 procenta. Byla výrazně vyšší než ve státní a veřejné sféře. Tam totiž průměrný plat dosáhl 46 895 Kč.

Státní a veřejný sektor utlumila v růstu politika vlády. „Ministerstva šetřila, v některých částech veřejné sféry nerostly platy skoro vůbec,“ okomentoval to Novák.

Nejvyšší příjmy v soukromém sektoru přitom měli šéfové největších firem a institucí, téměř 330 tisíc korun, ve veřejném pak primáři, 178 434 korun.

Pro zajímavost: poradci prezidenta, premiéra či ministrů si přišli průměrně na 72 318 korun. Desetina těch nejhůře placených měla méně než 40 tisíc a desetina nejlépe placených minimálně 122 673 korun.