Článek
Z pohledu reálného růstu mezd došlo k meziročnímu nárůstu poprvé po více než dvou letech, a to díky nižší inflaci, jež v prvních třech měsících tohoto roku vzrostla jen o 2,1 procenta, což je podstatně méně než v předchozích čtvrtletích.
„Po devíti čtvrtletích tak nastal obrat, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ okomentovala čísla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Medián mezd, tedy jejich střední hodnota, v prvním kvartálu dosáhl 36 651 Kč, což je meziročně o 5,5 procenta více. U mužů medián dosáhl 39 541 Kč, u žen 33 793 Kč. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 753 Kč a 69 219 Kč,“ dodali statistici.
Češi budou moci dostávat výplatu v eurech. Ale jen někteří
Nejvíce mzdy rostly ve zdravotní a sociální péči, a to přibližně o 11 procent. Více než desetinový nárůst pak ČSÚ evidoval v administrativní a podpůrné činnosti a v zásobování vodou.
Nejméně pak mzda meziročně stoupla zaměstnancům ve veřejné správě (2,1 %) a ve vzdělávání (1,9 %). „V těchto dvou odvětvích byl nárůst nejslabší i z pohledu vývoje od začátku roku 2020, kdy průměrné mzdy vzrostly o 26 procent, zatímco ve veřejné správě o 17 procent a vzdělávání o 14 procent,“ podotkl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Přilepšili si hlavně vysokopříjmoví zaměstnanci
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka výsledky celkově ukazují pozitivní obrat, nelze si však nevšimnout velkých rozdílů mezi jednotlivými odvětvími a profesemi a také nižšího mediánu, který zaostal za průměrem. „Znamená to, že v prvním čtvrtletí si na mzdách přilepšili spíše lidé s vyššími mzdami. Někteří však toto navýšení nemusí ani zaznamenat v důsledku vyšší daňové progrese,“ podotkl.
„Nejnovější výsledky mezd překonaly očekávání finančního trhu i ČNB. Z pohledu centrální banky je to další argument, proč při snižování sazeb postupovat opatrně,“ dodal.
Nejvyšší mzdy mají čerství čtyřicátníci. Nebojí se o ně požádat
