Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí reálně klesla. Poosmé v řadě

Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37 492 korun, u mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 a 66 998 korunami.

Reálná mzda Čechům naposledy vzrostla před dvěma lety, tedy ve třetím kvartálu 2021. Od té doby, tedy už osm čtvrtletí za sebou, kontinuálně klesá.

Byť se tempo poklesu zmírnilo, působí taková situace na zaměstnance výrazně demotivačně, podotkl analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Problém podle něj představuje i strnulost trhu práce. „Lidé nemění práci a jsou věrní stávajícím zaměstnavatelům z obavy o budoucí vývoj, ale firmy tím pádem nemají kde brát nové pracovníky,“ dodal Volf.

„Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 7,8 procenta. Nicméně jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,8 procenta, tak reálná mzda klesne o 2,7 procenta,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.

Nominálně vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2810 korun. Podle ČSÚ jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.

Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace.

Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77 300 korun. S desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 67 200 korun, třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61 600 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 200 korun.

Z dat společnosti Up Česká republika, která se specializuje na zaměstnanecké benefity v soukromé i státní sféře, vyplývá, že aktuálně šest z deseti zaměstnanců vnímá svou odměnu za práci jako podhodnocenou.

„Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižování kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky,“ uvedl Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti.

Podle Nicolettiho je na tom nejhůře generace tzv. baby boomers (dnešní šedesátníci).

„Ti nejčastěji neobdrželi od zaměstnavatele vůbec žádnou kompenzaci a zaměstnavatel navýšil v posledním půl roce mzdu jen 23 procentům z nich. Tito zaměstnanci dostávají velmi často podhodnocenou mzdu i proto, že peníze má v práci na prvním místě jen necelá třetina z nich. Obzvlášť v jejich případě má smysl upravit mix odměňování, oproti ostatním by totiž více ocenili jako pomoc i příspěvky na dovolenou a stravování,“ dodal.