Článek
Zaměstnanci bank brali v průměru 33 741 korun, dobře na tom je i energetika, její pracovníci mají průměrně 21 345 korun. Naopak nejméně peněz berou lidé v oblast ubytování a stravování (13 013 korun) a chovu ryb (13 269 korun)
"Na mzdách se v tuzemské ekonomice nešetří. Po přechodném zvolnění tempa ve druhém čtvrtletí růst mezd ve třetím kvartálu opět zrychlil," řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
"Je třeba připomenout, že se jedná o průměr a nikoli o nejčastější mzdu v ekonomice. Nejčastější mzda je nižší. Průměrná mzda je vychýlená směrem nahoru vzhledem k tomu, že započítává i velmi ojedinělé ale zato velmi vysoké příjmy některých lidí. Zhruba dvě třetiny pracujících pobírají mzdu nižší, než je mzda průměrná," doplnil analytik Volksbank Vladimír Pikora.
Rozdíl soukromého a státního sektoru se stírá
Ve třetím čtvrtletí, tedy na podzim, vzrostly nejvíce mzdy lidem, kteří pracují ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu. "Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti," uvedl ČSÚ.
V nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda nadprůměrně, o 1 303 korun. Lidé tu však stále berou o trochu méně než zaměstnanci podniků, 17 028 korun. Rozdíly mezi platem státních zaměstnanců a zaměstnanců firem se však stále více stírají. Za zlepšení může úprava platových tarifů státních zaměstnanců od 1. ledna 2004. V podnikatelské sféřa byla průměrná mzda 17 943 korun.
Pokud se ke zvýšení mezd připočte inflace, růst byl pouze o 4 procenta, nikoli o 7,3 procenta. "Zvýšení mezd reálně o 4 procenta v celé ekonomice odpovídá odhadovanému přírůstku produktivity a znamená, že podíl mzdových nákladů na jednotku produkce neklesá. Pokud by takový trend trval dlouho, mohl by vyústit v oslabení vnější konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky," doplnil Sobíšek.
Celoroční růst mezd odhaduje na 6.4 procent, tedy méně anž ve 3. čtvrtletí.