Článek
"Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 11,2 procenta, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 procenta,“ připomněla Jitka Erhartová z ČSÚ.
Lidé přitom v průměru brali nominálně o 2533 korun více než před rokem.
„Takto výrazně reálná průměrná mzda v historii ČR nikdy neklesla. Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 procenta), 2012 (o 0,8 procenta), 2013 (o 1,5 procenta) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 procenta). Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla,” poznamenal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Kvůli vysoké inflaci roste tlak na zaměstnavatele, aby zaměstnancům zvýšili plat, to ale podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nic neřeší.
„Kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály,“ uvedl Křeček.
Medián téměř 32 tisíc Kč
Průměrná mzda je většinou zkreslena a většina lidí bere měsíčně méně. Více vypovídající je medián mezd, tedy střední hodnota na škále od nejnižších po nejvyšší platy. Ten byl v prvním čtvrtletí 31 923 Kč, meziročně tak vzrostl o 6,6 procenta.
Při rozdělení dle pohlaví pak medián činil u mužů 34 362 Kč a u žen 29 262 Kč. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 Kč a 60 467 Kč,” dodal ČSÚ.
Nejvyšší průměrná mzda je v Praze (48 498 Kč). Až téměř o 11 tisíc nižší je ve Středočeském kraji (37 582 Kč), třetí nejvyšší pak má Jihomoravský kraj se 37 171 korunami.
Nejvíce podle statistiků narostly mzdy v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, a to o 15,9 procenta. Naopak nejnižší růst, a to jen o 1,9 procenta, vykázal obor veřejné správy a obrany.