Článek
Reálný pokles průměrné mzdy o 6,7 procenta je odrazem toho, že růst spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí dosáhl 16,4 procenta, zdůvodnila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla průměrná mzda po očištění od sezónních vlivů o 2,2 procenta.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v úvodním kvartále proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta na 34 741 Kč. U mužů činil 37 696 korun, u žen 31 856 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 a 65 512 korunami.
Vývoj mezd byl velmi různorodý podle odvětví. Pouze v energetice mzdový růst překonal hodnotu inflace, když platy v tomto odvětví vzrostly v průměru o 23,1 procenta na 79. 221 Kč. „Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,“ uvádí ČSÚ v aktuální analýze trhu práce.
V ostatních odvětvích mzdy reálně klesaly. Největší meziroční pokles statistici zaznamenali ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o 10,7 procenta. Přesně o desetinu reálně klesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví.
Ekonom: Mzdově-inflační spirála nehrozí
„Celkově dnešní čísla ukazují, že mzdově-inflační spirála je u nás stále spíše teoretickým scénářem či rizikem, které ovšem v tuto chvíli nevyžaduje reakci v podobě zvýšení sazeb. Reálné výdělky už druhým rokem prudce klesají a s nimi i spotřeba domácností. Ta je ostatně o desetinu nižší než před začátkem pandemie,“ uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že z pohledu vývoje reálných mezd se ekonomika pohybuje na úrovni prvního kvartálu 2017, je tedy nejníže za posledních šest let.
„Mírně slabší dynamika mezd 1. čtvrtletí pak ubírá na jestřábích argumentech a spíše potvrzuje, že úrokové sazby ČNB zůstanou již nezměněny a na přelomu letošního a příštího roku by mohly začít mírně klesat,“ dodal Seidler.