Průměrná délka života loni vzrostla o tři čtvrtě roku, nejdéle žijí Pražané

Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v odborném časopise Statistika a my. Měřil přitom takzvanou naději dožití při narození, tedy průměrný počet let, která má naději prožít právě narozený chlapec nebo děvče.

„Zvýšila se loni už druhým rokem v řadě po dočasném poklesu v důsledku vyšší úmrtnosti v době pandemie covidu,“ konstatoval demograf David Morávek.

U mužů vzrostla naděje dožití od roku 2001 o téměř 4,9 roku. U žen pak o 4,3 roku.

Nejvyšší naděje dožití byla loni u žen i u mužů v Praze. U žen to bylo téměř 83,9, u mužů 78,2 roku. Za nimi následoval u žen s 83,09 roku Jihomoravský kraj a u mužů se 77,7 roku Královéhradecký kraj.

Obecně se přitom naděje dožití pojí se zdravým životním prostředím, stylem či dostatkem vhodných lékařů. A právě hlavní město letošní ročník srovnávacího výzkumu Místo pro život, třeba co se týká zdravotnictví, vyhodnotil jako nejlepší. „Počet lékařů i zubařů, počet lůžek v nemocnicích v přepočtu na tisíc obyvatel je nejvyšší. Nejnižší je naopak průměrná nemocnost,“ konstatoval manažer projektu David Pavlát.

Na druhou stranu data nepřinesla pro Prahu žádné zásadní změny. Vývoj naděje dožití mezi roky 2019 a 2023 naopak podle Morávka potvrdil celkové zlepšení v regionech, které byly výrazněji zasaženy pandemií covidu. U mužů se nejvíce zvýšila na Zlínsku, o 0,7 roku, a u žen v Karlovarském kraji, o 0,9 roku. V Praze ale byla naděje u mužů i loni nižší než před covidem.

„Zajímavý je pohled na rozdíl v naději dožití mezi muži a ženami, který se v jednotlivých krajích výrazně lišil. Například v Královéhradeckém kraji měly ženy naději dožití o 4,8 roku vyšší než muži, zatímco v Moravskoslezském kraji tento rozdíl dosahoval 6,6 roku,“ uvedl demograf.

K popisu délky lidského života se vedle naděje dožití často používají i další ukazatele, jako jsou modální a mediánová délka. Ta první představuje nejčastější věk úmrtí, který byl loni u mužů 84,5 a u žen 88,7 roku. „Mediánová délka života udává věk, jehož se při dané úmrtnosti dožije právě polovina narozených,“ konstatoval Morávek. U mužů činila 79,6 a u žen 85,4 roku. U modální i mediánové délky života přitom došlo loni k nárůstu.

Naděje dožití se hodně skloňovala i v souvislosti s penzijní reformou, kde chtěl ministr práce a sociálních věcí měřit délku doby strávené v penzi podle tohoto parametru u padesátníků. Lidé měli pobírat starobní důchod v průměru 21,5 roku.

Nakonec ale vyslyšel volání demografů, podle kterých by mohlo docházet u jednotlivých ročníků k výkyvům. Proto by podle koaličního pozměňovacího návrhu k reformě měl nakonec důchodový věk od roku 2031, tedy u ročníků 1966 a mladších, růst nad hranicí 65 let o měsíc za rok, až se u ročníku 1989 zastaví na 67 letech.

„Abychom utnuli spekulace o tom, jestli tu může být nějaká nekonečně rostoucí trajektorie, bude tam tato hranice vložena,“ odůvodnil to ministr.

Pro zajímavost, naděje dožití u padesátiletých mužů loni dosahovala 28,93 roku, u žen pak 33,9 roku. Rozdíl oproti naději dožití u narození spočívá v tom, že je počítána z žijící populace, takže je v průměru o něco vyšší. U žen ve věku 65 let dosahovala loni 20,4 roku a u stejně starých mužů 16,7 roku.