Článek
Loni přiteklo do českých rafinerií 7,4 milionu tun ropy, z toho přibližně 58 procent tvořila ropa z ropovodu Družba, který vede z Ruska. Zbytek tvořily dodávky z německého ropovodu IKL, jenž navazuje na italský ropovod TAL.
Ekonomická situace v loňském roce nebyla podle předsedy představenstva Mera Jaroslava Pantůčka jednoduchá.
„Nejistota vývoje cen energií byla výrazně omezena aplikací cenových stropů, což vedlo k postupnému uklidnění situace na relevantních trzích,“ uvedl Pantůček.
Podíl ruské ropy na dovozu do Česka loni stoupl na 58 procent
„Efektivní nakládání s volnými finančními prostředky a poměrně vysoké úrokové sazby v průběhu roku 2023 umožnily významný zisk z finančních operací, který pozitivně přispěl k celkově velmi dobrým výsledkům a splnění podnikatelského plánu,“ dodal.
Hlavním cílem podniku pro letošní rok je podle něj jednoznačně dokončení projektu navýšení přepravních kapacit na ropovodu TAL.
Projekt přibližně za 1,6 miliardy korun má od poloviny roku 2025 zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česko by se tím stalo nezávislé na dovozu ropy z Ruska.
TAL začíná v Terstu, kam je ropa dovážena z řady zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Kromě stěžejního projektu na rozšíření ropovodu TAL chce Mero letos podle Pantůčka pokračovat také v dalších rozvojových akcích. Jde především o projekty obnovitelných zdrojů energie nebo poskytování datových služeb.
Jediným vlastníkem Mera je prostřednictvím ministerstva financí stát. Firma je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi.
Dominantním dovozcem ropy do ČR je Rusko, od příštího roku se to ale změní
