Proti silné koruně pomůže zajištění neboli hedging

Česká koruna svým posilováním poškozuje české exportéry. Tržby z exportovaných výrobků se jim neustále ztenčují, neboť si nemohou dovolit zvyšovat ceny, aby neztráceli cenovou konkurenceschopnost na zahraničních trzích. To tlačí na zlepšování technologií výroby a snižování tak nákladů. Ovšem v poslední době už exportéři mluví o neúnosné situaci, kdy koruna jejich zisky naprosto likviduje. Aby ne, když za poslední rok naše měna posílila k euru o téměř 18% z 28,50 CZK/EUR na nynější 23,45 CZK/EUR.

Spousta českých firem, které obchodují se zahraničím, jsou proto vystaveni měnovému riziku. Typickým příkladem je, když podnik má náklady v jiné měně, než v které realizuje tržby. Například podnik má náklady v českých korunách – to znamená, že využívá českých dodavatelů, ovšem výrobky poté exportuje a tržby má v eurech. Když podnik očekává, že mu za 3 měsíce bude uhrazeno milión eur, tak by částka dnes dělala 23,45 mil. korun (kurz 23,45 CZK/EUR). Pokud ovšem koruna posílí, tedy bude euro stát méně než 23,45 CZK/EUR, dostane podnik na české koruny za 3 měsíce uhrazeno méně.

V tomto případě se podnik může zajistit proti posílení koruny a zajistit si příjem téměř stejný jakého by dosáhl dnes i za 3 měsíce. Nejdostupnějšími nástroji, kterých můžou firmy využít, jsou například takzvané forwardové kontrakty, měnové opce, měnové swapy či CFD kontrakty.

Forwardový kontrakt, měnový swap či opci si může firma sjednat ve své bance. Jediným omezením je zde minimální částka sjednaného kontraktu. V případě forwardových kontraktů se tato částka pohybuje od 200 tis. Kč, záleží na bance, u které má firma vedený účet. Uzavřít měnový swap lze přibližně od 250 tis. Kč, měnovou opci přibližně od 750 tis. Kč.

Pro menší firmy s vysokou mírou vystavení se měnovému riziku mohou být proto vhodné CFD kontrakty, které jsou dostupné již od 100 EUR, tedy asi 2350 Kč, a přitom kontroluje zajišťovatel částku 10 000 EUR, tedy přibližně 235 tis. Kč. CFD je druh derivátu, který je ve světě kapitálových trhů relativní novinkou a obchoduje se výhradně na mimobankovním trhu, přičemž je podstatou nejbližší forwardu.

Výhodou CFD kontraktu je, že zde neexistuje fyzická dodávka podkladového aktiva (indexy, akcie, měny, komodity nebo například úrokové sazby) při vypršení kontraktu. U CFD se automaticky kontrakt „roluje“ na další dodací měsíc. Zajišťovatel se tedy nedostane do situace, kdy by se musel vyrovnávat s fyzickou dodávkou daného aktiva, má však úplně stejnou možnost se proti riziku zajistit. CFD jsou díky tomuto atraktivní především pro exportéry a malé firmy.

CFD umožňují zachovat si svou původní pozici, například držet 1mil. CZK, a přitom se zajistit proti krátkodobému poklesu kurzu. Pokud očekáváme korekci kurzu, oslabení CZK vůči euru, je možno se zajistit prodejem CZK ve stejné částce na kontrakt CFD. Důležitou charakteristikou CFD kontraktu je, že jej můžeme velice jednoduše i prodat bez toho aniž bychom jej předtím vlastnili, tedy spekulovat na pokles ceny. Pokud by tato strategie fungovala perfektně, neuskutečníme ani zisk ani ztrátu z držení těchto dvou pozic.

Když uzavíráme měnový forward, sjednáváme nákup nebo prodej určité měny za dohodnutý kurz v budoucnu. Tedy exportér, který očekává přijatou platbu ve výši 1mil. EUR za 3 měsíce, může jít do banky a sjednat prodej 1 mil. EUR za 3 měsíce za aktuální forwardový kurz, momentálně by to bylo asi 23,41 CZK/EUR. Tímto kontraktem si exportér zajistí, že dostane za svá eura 23,41 mil. Kč. Pokud by koruna posilovala stejným tempem jako v posledních 3 měsících, kupovali bychom euro od teď za 3 měsíce za pouhých asi 22 korun. To znamená, že exportér bez zajištění by kvůli pohybu měnového kurzu přišel za 3 měsíce o 1,45 mil. Kč, tedy že by za svá eura dostal místo 23,45 mil. jen 22 mil. Kč (při současném měnovém kurzu 23,45 CZK/EUR).

Pokud sjednáme měnový swap, směníme jednu měnu za druhou nejpozději ve dvou následujících dnech a zavážeme se k opačné transakci v určitém čase v budoucnosti. To znamená, pokud máme momentálně přebytečná eura, které víme, že budeme potřebovat například za tři měsíce a naopak teď momentálně potřebujeme koruny, uzavřeme měnový swap. Transakce v budoucnu je vlastně forwardovou transakcí a tak jako forward nám zároveň sníží riziko pohybu měnového kurzu v náš neprospěch. Měnová opce nám dává právo, ne povinnost, prodat nebo nakoupit určité množství dané měny v určitém čase v budoucnu. Zajišťovatel má tedy právo k sjednanému okamžiku využít nebo nevyužít sjednaného měnového kurzu. Nevyužije jej pokud aktuální kurz na měnovém trhu je výhodnější než ten sjednaný. Za sjednání měnové opce získává její prodejce opční prémii.

Export přispívá významně k hospodářskému růstu České republiky. Přibližně 80% veškerého zahraničního obchodu je s 27-mi zeměmi Evropské unie. Nejvíce obchodu pak probíhá s Německem (29,5 %) což znamená, že čeští podnikatelé se vystavují především riziku vzájemného pohybu měnových kurzů české koruny (CZK) a eura (EUR). Druhou největší vývozní zemí je Slovensko, kde v příštím roce přijmou společnou měnu euro, takže podíl měny euro se v zahraničním obchodě ještě zvýší.