Hlavní obsah

Protesty taxikářů proti Uberu připomínají tažení písařů proti knihtisku, říká ekonom

Novinky, Bohumír Žídek

Protesty pražských řidičů taxi proti Uberu a dalším platformám smluvní přepravy jsou vedeny snahou ochránit jejich výnosy před populární službou, která inovuje celé odvětví. V rozhovoru pro Novinky to uvedl ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Podobně podle něj protestovali licencovaní písaři proti používání knihtisku.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Sdružení českých taxikářů svolalo protestní jízdu proti sdíleným přepravním službám.

Článek

Proč podle vás taxikáři protestují proti Uberu a podobným platformám?

Podle mě jde o dvě roviny. První rovina se týká legislativy. Já nejsem právník, takže nebudu vykládat paragrafy. Druhá rovina, které si myslím, že rozumím, je ekonomická.

Taxikáři jsou dobyvatelé renty, protože licence jim garantuje možnost poskytovat službu na území města za určitých podmínek a zároveň je bariérou vstupu na trh pro další hráče. Taxikáři tak mají garantováno, že s licencí mají trh sami pro sebe.

Uber, Taxify a další platformy smluvní přepravy toto dobývání renty nabouraly. Nabídly totiž konkurenční službu, která je transparentnější, levnější a funguje dobře, jak se můžeme přesvědčit jednoduchým tržním testem. Ten ukazuje, že lidé mají o tuto službu zájem, a to nejen kvůli ceně. Tím pádem je zmíněná renta taxikářů ohrožena, kvůli čemuž protestují. Protesty nemají jiný ekonomický důvod, než že taxikáři jako dobře organizovaná skupina chrání svoji rentu.

Foto: Aleš Rod

Ředitel pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod

Můžete ještě blíže vysvětlit pojem dobývání renty v obecnější rovině?

Dobývání renty je jednoduchý koncept, který znamená, že subjekt je ochoten investovat určité úsilí, čas, peníze nebo jiné náklady do aktivity, která mu v budoucnu přinese určitou výhodu, která převýší tyto investované náklady. Jinými slovy, pokud vím, že investice do licence taxikáře mi v budoucnu přinese takové výnosy, které mi převáží tuto investici, budu do této licence investovat.

Dobývání renty
Anglicky rent-seeking, v ekonomice označuje politickou činnost zájmové skupiny či jednotlivce, kteří věnují své zdroje na zajištění monopolních práv. Tato činnost zvyšuje náklady vstupu nových hráčů na trh a znevýhodňuje a zatěžuje všechny, kteří danou výhodu nemají. Následkem dobývání renty jsou dražší a méně kvalitní služby.

Pakliže se objeví subjekt, který tuto investici, respektive výnosy z ní ohrožuje, samozřejmě se současní držitelé licence brání. To je logické a já mám pro to pochopení, protože oni nic jiného dělat nemohou. Pokud se na to ale podíváme optikou blahobytu společnosti, dobývání renty je neefektivní. Licence primárně vznikla, aby chránila zákazníky a napravovala informační asymetrii. Vidíme, že tato regulace desítky let selhávala a nástup technologické revoluce ji dělá naprosto nepotřebnou, takže není důvod, aby nadále pokračovala a bránila rozvoji nových standardů ve službách.

Pokud v rámci protestů ze strany řidičů taxi zaznělo nějaké koherentní tvrzení, tak to bylo obvinění, že řidiči Uberu neplatí daně. Víte o nějakých datech či důkazech, které by podporovaly toto tvrzení taxikářů?

Nemám sice přístup k účetnictví žádné platformy, ale protože jsem některé z nich v minulosti použil, vím, že platba jednak ve většině případů probíhá bezhotovostně, jednak člověk po každé jízdě obdrží elektronicky vystavenou fakturu. Tím pádem je účetně tento systém velmi transparentní, a pokud jsou řidiči držiteli živnostenského oprávnění, stejně jako zedníci, instalatéři, klempíři a další, tak mají povinnost platit daně.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Kolona vozů protestujících řidičů taxislužby při jízdě od letiště.

Pokud vím, tak platformy tuto povinnost nijak nerozporují. Naopak jasně svým uživatelům říkají, že daňová povinnost je dána zákonem a je třeba ji dodržovat. Na druhé straně nelze tyto platformy obviňovat, pokud by někdo tyto daně neplatil, ačkoliv by je platit měl. To je stejné, jako obvinit inzertní server, že nepohlídal při prodeji ojetého auta přes tento server, aby z tohoto příjmu byla odvedena daň. Jde o totéž, daňová povinnost platí pro všechny, a pokud ji někdo nedodržuje, chyba je jinde. Například, že stát neumí daň efektivně vybírat nebo že lidé jednoduše nevěří v to, že s daněmi bude zacházeno efektivně.

Ministerstvo dopravy se nedávno vyjádřilo, že zvažuje, zda postavit data o přepravě získaná prostřednictvím aplikací na roveň klasických taxametrů, pokud bude mít stát možnost je kontrolovat. Vnímáte průnik mezi těmito návrhy a doporučení z nedávné studie CETA, kde jste hovořili například právě o zrovnoprávnění aplikací zaznamenávajících polohu pomocí GPS s klasickými taxametry?

Vítám jakoukoliv věcnou debatu o regulaci, potažmo deregulaci taxislužby. Průnik s body, které jste zmiňoval, vidíme, byť jsme se na jednání na ministerstvu dopravy ani úřadě vlády neúčastnili.

Důležité je říct, že v Estonsku, Litvě a dalších zemích došlo k odlišení formy klasické taxislužby od smluvní přepravy prostřednictvím digitální aplikace. Ta má své výhody, možná i nevýhody, nicméně každý zákazník se může dopředu rozhodnout, kterou variantu zvolí.

Foto: Toby Melville, Reuters

Pokud můj kamarád nemá důvěru v GPS aplikace a nevěří, že fungují stoprocentně, tak si nikdy neobjedná Uber a nasedne raději k taxikáři, protože věří, že jeho zkouška z místopisu je spolehlivější než GPS. To je naprosto v pořádku, nikdo mu GPS nenutí. Pokud má ovšem někdo jiný pocit, že jsou transparentní odhad ceny a jasně daná trasa cesty upravená o informace z aktuálního provozu zárukou, že se bude ve voze cítit bezpečně a jízda uspokojí jeho potřeby, tak proč mu v tom bránit.

Přesto jsou i politici, kteří by platformám chtěli trochu přistřihnout křídla.

Politici si možná málo uvědomují, že pokud přehnanými regulacemi udusí myšlenku, která dříme v takzvané sdílené ekonomice, může dojít k přesunu tohoto potenciálu z oficiálních struktur do stínové ekonomiky. Přestanou se používat aplikace, které částky automaticky strhávají z karty a vystavují k nim elektronickou fakturu jako daňový doklad, ale jízdy se budou domlouvat v uzavřených skupinách přes WhatsApp, na sociálních sítích nebo přes jiné komunikační kanály a nebudou z nich placeny vůbec žádné daně. Nebude nad nimi už žádná kontrola, bude tady bujet paralelní ekonomika, jako se to stalo v některých zemích, kde byly aplikace vymýceny.

Foto: Pavel Jaňurek

Pražští taxikáři protestují na letišti proti řidičům služby Uber i policistům, kteří se na místě snažili sjednat pořádek.

Před tím bych chtěl varovat a doporučit vládě, aby se nenechala strhnout velmi hlasitou a organizovanou skupinou obhájců té současné renty a uvědomila si, že žijeme v 21. století, kdy se mění tradiční obchodní modely. Jak se zpívá ve známé písničce, že video zabilo rádiovou hvězdu, jak protestovali licencovaní písaři proti používání knihtisku, jak protestovali výrobci videokazet a majitelé videopůjčoven proti nástupu DVD technologií a přehrávání on-line obsahu, tak i model klasické taxislužby, kde řidiče chrání nějaká licence vydávaná státem, je zastaralý.

To odvětví se musí změnit a ekonomické aktivitě je třeba přizpůsobit legislativu, ne naopak. Kdybychom to neudělali, měli bychom ulice plné internetových kaváren, protože bychom nedovolili rozvoj wi-fi sítí nebo mobilního internetu, abychom chránili byznys majitelů internetových kaváren. Ochrana neefektivních, zastaralých nebo překonaných odvětví nedává z pohledu ekonomie smysl.

Vy jste před nedávnem s několika dalšími lidmi podepsal otevřený dopis poslancům týkající se regulace taxislužby, který vyšel v některých denících jako inzerce, u níž byl jako zadavatel uveden Uber. Nemůže vás to v očích některých lidí diskreditovat?

Otevřený dopis jsem podepsal, protože s lidmi, kteří ho podepsali, sdílíme názory. Z mé strany bylo podmínkou, že Uber tam bude uveden jako zadavatel inzerce, když jím skutečně byl. Chtěl jsem tím dát najevo, že digitální ekonomice věřím a nemám problém své jméno spojit s myšlenkou digitalizace toho tradičního odvětví. Naopak bych nikdy nepřistoupil na to, aby přes nějakou PR agenturu nebo jiný kanál bylo skrytě prezentováno sdělení, jehož inzerci by někdo platil, a nechtěl se k tomu přihlásit.

Aleš Rod

Ředitel pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) získal doktorát v oboru Ekonomická teorie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zabývá se ekonomií regulace a konzultuje projekty z digitální ekonomiky pro veřejný i soukromý sektor v České republice i zahraničí. Spolupracuje s Europe’s Research Alliance for a Digital Economy v Londýně a přispívá do pololetního žurnálu 4liberty.eu Review, pro který na podzim 2016 napsal studii o českém přístupu k regulaci sdílené ekonomiky. Je členem správní rady Spotřebitelského fóra.

Výběr článků

Načítám