Propouštění lidí má být pro firmy snazší

„Jsem určitě pro. Je to jedna z věcí, na které se chceme soustředit,“ prohlásil Stanjura. Zároveň se ale podle něj musí vést debata o výši souvisejícího odstupného.

„Když vidíte dlouhodobě nulovou nezaměstnanost, tak není žádný důvod, abychom nerozvolnili vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ zdůvodnil svůj postoj Stanjura.

Ministerstvo práce už chystá novelu zákoníku, detaily však zatím nechce prozrazovat. Uvažuje se nejen o výpovědi bez udání důvodu, ale třeba i o zkrácení dvouměsíční výpovědní lhůty na měsíc či prodloužení tříměsíční zkušební doby.

„Jde o klíčovou úpravu pro vytvoření moderního, flexibilního a udržitelného trhu práce, který integruje zájmy a potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů s ohledem na specifika měnícího se trhu práce,“ řekl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Úřad podle něj dal zástupcům zaměstnavatelů i zaměstnanců a také expertům na pracovní právo či personalistům příležitost, aby navrhli změny, jež by pracovnímu trhu prospěly. „Obdrželi jsme zhruba sto dvacet podnětů, které projednáváme v odborné pracovní skupině,“ podotkl mluvčí.

Návrhů je tedy více, než kolik dala minulý týden vládě její Národní ekonomická rada (NERV). Tým expertů předložil 37 opatření, která by podle ní měla pomoci k vyššímu, dlouhodobě udržitelnému růstu ekonomiky včetně úprav v pracovněprávních vztazích.

Zejména se zavedením výpovědi bez udání důvodu zásadně nesouhlasí odbory. „Výpověď bez udání důvodu není nikde v Evropské unii,“ řekla Novinkám poradkyně Konfederace odborových svazů a bývalá ministryně práce za sociální demokraty Jana Maláčová.

Podle ní to povede k další prekarizaci pracujících. Řada firem je kvůli drahým energiím nekonkurenceschopná, a proto se snaží snížit náklady práce za každou cenu, míní Maláčová.

„Pokud projde výpověď bez důvodu, na úřadech práce budou končit odboráři, starší lidé, mladé ženy, co chtějí založit rodinu, či lidé, co jsou nemocní nebo mají malé děti,“ míní.

Výdaje na dávky v nezaměstnanosti by při takovém propouštění stouply, což by zaplatili daňoví poplatníci. „Počet dohodářů i švarcsystém ještě více poroste. Takže stát vybere méně peněz na důchody,“ poznamenala Maláčová.

NERV navrhuje posílit princip flexicurity, což je kombinace pružného pracovního trhu (flexibility) a sociálního zabezpečení (security). Obecně jde o to, že se omezí ochranářská politika, která pracovníky chrání před propuštěním, ale může i paralyzovat pracovní trh.

Také argumentace skandinávským modelem flexicurity je podle Maláčové lichá. „Ve Skandinávii flexicurity funguje, protože tam jsou mnohem vyšší dávky v nezaměstnanosti a hlavně úřady práce fungují jako agentury práce. Lidi na přepážkách musíte pořádně zaplatit, dát jim přehled o volných pracovních místech a odlehčit jim od výplaty dávek,“ upozornila Maláčová.

Mluvčí ministerstva Augusta Novinkám řekl, že jednání nad tezemi novely už probíhají i na koaliční úrovni. Zástupci dalších koaličních stran se k jednotlivostem ale vyjádřit nechtěli. Piráti a lidovci však podporují rychlý návrat rodičů po narození dětí do práce. Finální podobu navrhovaných opatření chce resort zveřejnit už v únoru.

Podle ekonomických poradců vlády je zapotřebí trh práce rozpohybovat. „Procento nezaměstnanosti vykazuje stabilně nízké hodnoty a zároveň jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance,“ poukázali.

Tvrdí také, že problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní. „Obtížné propouštění, například i v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat nové zaměstnance,“ napsali poradci vládě.

Dodali, že to je jeden z faktorů vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti. Potřeba je podle nich i větší pružnost náborů nových zaměstnanců či úprava regulace pracovní doby.

Doporučení NERV odráží požadavky zástupců firem. „Svaz průmyslu a dopravy hodnotí stávající zákoník práce jako nevyvážený ve vztahu ochranných prvků a prvků flexibility,“ sdělil Novinkám viceprezident svazu Bohdan Wojnar.

Podle něj je nutné podpořit ekonomiku a pracovní trh nejen zjednodušením pracovněprávních vztahů, ale i snížením administrativy a digitalizací.