Hlavní obsah

Síla Sibiře 2 se zadrhla. Rusko viní Čínu, že chce plyn až moc levně

Dlouho připravovaný a Ruskem vysoce očekávaný projekt výstavby plynovodu Síla Sibiře 2, který má vést do Číny, narazil. Moskva totiž považuje požadavky Pekingu na cenu a objem dodávek za nepřiměřené, informoval v pondělí s odvoláním na tři nejmenované zdroje list Financial Times (FT).

Foto: Sergei Guneyev, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a čínský prezident Si Ťin-pching si potřásají rukou během koncertu k 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Čínou

Článek

Potom, co Rusko po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu přišlo o Evropu jakožto o svého hlavního odběratele potrubního plynu, se Kreml v dodávkách své klíčové exportní komodity přeorientoval na východ, zejména pak na Čínu.

Dlouholeté partnerství měl stvrdit nový plynovod Síla Sibiře 2, přičemž stavba měla začít ještě letos.

Realizaci tohoto projektu ale nyní brání neschopnost obou stran domluvit se na podmínkách kolem dodávek. Zdroje FT uvedly, že Čína požaduje, aby za dodávky platila téměř stejně jako platí ruské domácnosti, jejichž ceny jsou však státem silně dotované.

Čekali velký zisk, Gazprom ale skončil ve ztrátě 160 miliard korun

Ekonomika

Peking se navíc zavázal jen k nákupu malého zlomku plánované roční přepravní kapacity plynovodu, jež má činit 50 miliard metrů krychlových plynu.

Tento tvrdý postoj Pekingu podtrhuje, jak ruská invaze na Ukrajinu způsobila, že ruský prezident Vladimir Putin je stále více závislý na ekonomické podpoře čínského vůdce Si Ťin-pchinga, dodal FT.

Neschopnost Ruska zajistit dohodu ukazuje, že Čína se během ruského tažení na Ukrajině stala dominantním partnerem ve vztazích obou zemí, tvrdí Alexander Gabujev, ředitel organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

„Čína by mohla strategicky potřebovat ruský plyn jako bezpečný zdroj dodávek, který není založen na námořních trasách, které by byly ovlivněny v případě námořního konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře. Ale aby se to vyplatilo, Čína opravdu potřebuje velmi nízkou cenu a flexibilní závazky,“ řekl Gabujev.

Schválení plynovodu Síla Sibiře 2 by vytrhlo trn z paty ruskému státnímu podniku Gazprom, který má na vývoz plynu monopol.

Čína věří, že čas je na její straně. Má prostor čekat na to, aby z Rusů vyždímala ty nejlepší podmínky
Alexander Gabujev, ředitel organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně

Ten v důsledku klesajícího prodeje do Evropy loni skončil ve ztrátě 629 miliard rublů (zhruba 160 miliard Kč), což je nejvíce za nejméně čtvrt století.

Skutečnost, že Gazprom nemá alternativní pozemní trasu pro vývoz plynu, podle Gabujeva znamená, že podnik bude pravděpodobně muset přijmout čínské podmínky.

„Čína věří, že čas je na její straně. Má prostor čekat na to, aby z Rusů vyždímala ty nejlepší podmínky, a počkat, až se pozornost věnovaná čínsko-ruským vztahům přesune jinam. Plynovod může být postaven poměrně rychle, jelikož plynová pole jsou už rozvinuta. Koneckonců Rusové nemají žádnou jinou možnost, jak tento plyn prodat,“ dodal Gabujev.

Rusko trvá na tom, že k dohodě „v blízké budoucnosti“ dojde. Nicméně dva zdroje FT uvedly, že patová situace byla důvodem, proč se Alexej Miller, generální ředitel Gazpromu, minulý měsíc nepřipojil k Putinovi na státní návštěvě v Pekingu.

Miller, který byl místo toho na cestě do Íránu, by byl nezbytným mužem pro jakákoliv seriózní jednání s Čínou a jeho nepřítomnost by byla „vysoce symbolická“, řekla FT Taťjana Mitrová, výzkumná pracovnice Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.

Konec velkých zisků Gazpromu. Čína obchod s Evropou nevykompenzuje

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám