Článek
Vyplynulo to z výzkumu personální společnosti Robert Half International mezi 2739 manažery lidských zdrojů z devíti zemí, mezi nimi i z České republiky. Výzkum novinářům představili Aleš Křížek a Jan Bílek ze společnosti Robert Half.
Ale pozor, na obě jmenované profese jsou kladeny velké požadavky člověk musí dokonale znát svůj obor a poslední vývoj v něm. Znamená to celoživotní učení. Nikdo neskončí se studiem ve chvíli, kdy se za ním zavřou brány škol. A také - musí umět dobře komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce, nejlépe v angličtině.
Nastudovat jednu brožuru už nestačí
Dnes už neplatí to, co ještě před pěti šesti lety, kdy se dobře placeným programátorem stal každý, kdo věděl o co jde, a dobře si nastudoval třeba jen jednu odbornou brožuru, upozorňuje Bílek. Dnes je poptávka stále vysoká, ale vysoké jsou i nároky, dodává Bílek.
Shánějí se především vývojářské pozice zaměřené na programovací jazyky JAVA, C# a také C++.
"Zde poptávka i nároky na zaměstnance poslední dva roky nepřetržitě stoupají. To zapříčinilo u nejvíce poptávaných vývojářských pozic nárůst platů mnohdy i o 40 procent. Typickým příkladem může být pozice JAVA programátora s roční praxí po vysoké škole, kterého je dnes téměř nemožné nalézt pod 35 tisíc. Zatímco před třemi lety se platy na této pozici pohybovaly až o deset tisíc níže," vysvětluje Bílek.
Na dotaz Práva, zda jde o profesi budoucnosti, Bílek odpovídá: "Troufnu si říci, že ano. Jediná rizika, která vidím - ale jsou velice malá - že bychom se naprosto otevřeli zahraničí a přijali stovky programátorů z Asie," dodal.
Programátor už ale dnes nevystačí jen s dokonalou znalostí několika programovacích jazyků: "Už to dnes není pouze osoba, která sedí někde u počítače a ťuká do něj nějaké kódy. Většina programátorů dnes pracuje na projektech, přichází do kontaktu s klienty a z toho vyplývá i požadavek na to, aby byli schopni komunikovat, prezentovat společnost, pochopit potřeby klientů. A druhým požadavkem je znalost angličtiny na komunikativní úrovni. Nestačí studovat materiály, to umějí všichni. Přes osmdesát procent programátorů musí umět i mluvit," prohlásil Bílek.
Odborníci ze Západu se k nám nehrnou
Čeští programátoři se zatím nemusejí příliš obávat zahraniční konkurence. Odborníkům z Východu se Česko příliš neotevírá, a lidé z Evropské unie či ze Spojených států se k nám na tyto pozice příliš nehrnou.
Přestože platy českých programátorů jsou nadprůměrné, na odměny západních kolegů zdaleka nemají. "Roční platy programátorů jsou v USA tak dvakrát až čtyřikrát vyšší než v ČR. Proto se sem nehrnou zahraniční odborníci," potvrdil Bílek a dodal: "Troufnu si tvrdit, že přes devadesát procent programátorů z vyspělých zemí, kteří projeví zájem pracovat v ČR, jsou ti, kteří se seznámili s českou dívkou. Na krásu našich dívek je nalákáme. Na krásy naší země je také nalákáme. Na platy ale určitě ne," dodal Bílek.
Fakt, že vysoce kvalifikovaných programátorů je zatím stále nedostatek, poznamenal i výběrová řízení. Zatímco u běžných profesí je normální, že jedna firma si vybírá ze šesti uchazečů, tady je to zcela opačně - špičkoví programátoři si vybírají průměrně ze šesti nabídek. V tomto kontextu nepřekvapí, že se změnilo i jejich chování při výběrovém řízení, popisuje Bílek. "Programátoři jsou otrlejší, nejsou už tak taktní," dodává. Nezřídka se stane, že hned v první větě výběrového řízení upozorní, že má nabídku za pětačtyřicet tisíc. Pak už se jen přímo zeptá, zda má cenu ještě o něčem diskutovat.
| Kolik berou programátoři měsíčně v Kč v Česku a v Americe? | ||||
| druh programátora | minimální plat v ČR | minimální plat v USA | maximální plat v ČR | maximální plat v USA |
| databázový programátor | 20 000 | 135 000 | 50 000 | 199 000 |
| programátor (vývojář) | 21 000 | 112 000 | 80 000 | 180 000 |
| projektový manažer | 34 000 | 145 000 | 150 000 | 191 000 |
| IT manažer | 45 000 | 194 000 | 140 000 | 390 000 |
Budoucnost patří účetním
Velkou pracovní budoucnost mají i ti, kdo se orientují na finančnictví, především na profesi účetní a kontrolor. Podle zmíněného výzkumu 25 procent finančních oddělení v ČR očekává, že během letošního roku přijme nové zaměstnance.
Přitom největší zájem - 52procentní je právě o účetní, 24procentní pak po kontrolorech. "Poptávka je zejména po samostatné/m či hlavní/m účetní a také po účetních se specializací," uvedl Aleš Křížek. Zdůraznil, že firmy chtějí především vysoce kvalifikované lidi, kteří zvládají účtovat nejen podle českých pravidel, ale znají i zahraniční účetnictví. To je podle Křížka důležité především ve firmách se zahraniční účastí.
Proč mají účetní budoucnost? "To máte jednoduché. Každá společnost - větší či menší - dnes potřebuje, aby tam někdo vedl účetnictví. Finanční účetní budou mít vždy zaměstnání -muži i ženy," zdůraznil Křížek.
Podle něj je jen potřeba, aby se školy zaměřily na větší spolupráci s firmami, protože je nemožné, aby člověk, který sotva vyjde školu, byl okamžitě schopný programovat nebo účtovat. "Cílem školy není připravit člověka tak, že to je jeho poslední vzdělání. On musí pokračovat v dalším vzdělávání. A musí chtít sám. Samozřejmě že ho musí podporovat i zaměstnavatel."