Článek
Produkce v letošním roce bude ale přibližně stejná jako loni. „Plocha je sice menší, ale letos je řepka v lepším stavu, bude asi vyšší výnos, takže očekáváme produkci kolem 1 200 000 tun, 20 procent řepky muže být zde na export,“ řekl Novinkám Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
S pěstování řepky se začalo v Čechách už na počátku 19. století a je to údajně jediná velkoplošná plodina, která na rozdíl od obilovin zvyšuje úrodnost půdy a má protierozní efekt. Negativem je ale podle hnutí Greenpeace a dalších ekologů vysoká intenzita používání hnojiv a pesticidů.
„Používá se v potravinářském průmyslu na výrobu olejů, významná část se používá na biopaliva a třetí využití jsou šroty pro krmení hospodářských zvířat,“ dodává Volf.
Negativní vliv na ekologii
Nejvíc řepkového oleje v celé Evropské unii se využívá pro výrobu biopaliv. Biopaliva jsou ale terčem silné kritiky od roku 2008, kdy byla povinně zavedena v USA a Evropě. Jsou označována jako hlavní příčina prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích. Místo plodin určených na jídlo či krmení hospodářských zvířat, se na půdě pěstuje řepka. Podle výzkumů také nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl.
Podle dokumentů, které unikly Evropské komisi, vychází nafta vyrobená ze surovin jako palmový olej, sójové boby nebo řepka olejka ve vztahu ke znečišťování ovzduší hůře, než výroba paliva ze surové ropy.
Studie vedená Thomasem Hertelem z Purdueovy univerzity potvrdila závěry předešlého jednoduššího výzkumu z roku 2008, podle něhož používání biolihu vede k dvojnásobku emisí skleníkových plynů, než kdyby se spaloval jen benzin.
Mocná biopalivová lobby olejářů a zemědělců v Americe i Evropě prý ekologickou stránku opomíjí, a tak omezení těchto typů paliv nelze očekávat, shodují se někteří ekonomové, ekologičtí aktivisté a oponenti biopaliv nejen z řad hnutí Greenpeace.