Článek
Vše ale záleží na počasí. Loni například část světové úrody zničily požáry v Rusku.
Index světových cen potravin FAO klesl v květnu na 232 bodů z dubnové úrovně 238 bodů. Na této hodnotě se index zastavil v únoru, kdy vinou nízké produkce obilí a dalších komodit vzrostl na 30leté maximum.
I přes pokles jsou ceny potravin ve světě o 37 procent vyšší než byly v květnu minulého roku. Vzrostly ceny téměř všech komodit. Podražily káva, kakao i rýže.
V letošním roce by měla vzrůst produkce hrubozrnných obilovin a také i kukuřice. Pšenice čeká FAO v letošním roce nárůst produkce o 3,2 procenta na 674 milionů tun. Proti březnovému odhadu je to pokles o dva milióny tun, což zohledňuje zhoršení situace v částech Evropy a v Severní Americe. V Evropské unii zůstane letos produkce pšenice na loňské úrovni, v USA klesne o 8,5 procenta, avšak v Rusku vyskočí o 32,5 procenta. Ceny ale zásadněji neklesnou, protože státy mají malé zásoby a potřebují je doplnit.
Před situací nedávno varovala organizace Oxfam, která si vypracovala dlouhodobou studii. Svět podle ní musí znovu nastavit systém distribuce potravin, protože kvůli změnám klimatu, nedostatku půdy a vody bude hrozit, že některým částem světa se jich nebude dostávat.
Zemědělci po celém světě osazují mnohem menší plochy potravinami. Například těm evropským se více vyplatí pěstovat průmyslové plodiny, například řepku, než obilí nebo brambory. Řepka je součástí biosložky paliv, kterou musí výrobci přidávat do pohonných hmot, odbyt tak mají zemědělci zajištěn, naopak ceny obilí jsou nestabilní a pěstitel nikdy neví, kolik za úrodu dostane.
Často tak vypěstované obilí dávají k použití jako biopaliva, protože se jim nevyplatí za nízké ceny obilí odprodávat.