Článek
Podle nejnovějších dat v Česku stále dominuje výroba vepřového masa. Ve třetím čtvrtletí 2019 bylo poraženo 574 tisíc prasat, z kterých bylo vyrobeno 51 586 tun vepřového masa. Druhým nejrozšířenějším typem masa je drůbeží, kterého bylo vyrobeno 43 258 tun. Výroba hovězího masa je v České republice podstatně méně rozšířená. Ve třetím čtvrtletí letošního roku bylo vyrobeno 17 422 tun hovězího.
Zatímco v loňském roce zemědělce trápily nízké výkupní ceny jatečných prasat, letos je situace jiná. Ve třetím čtvrtletí došlo k meziročnímu růstu cen jatečných prasat o 24,4 procenta. V průměru zemědělci svým odběratelům prodávali prasata za 34,23 koruny za kilogram živé hmotnosti.
„Tento vývoj je zapříčiněn rostoucí poptávkou po vepřovém mase v zahraničí. Ta je vyvolána africkým morem prasat a nutností vybíjet chovy v Číně a dalších zemích,“ řekl Novinkám říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Z těchto důvodů letos zdražovalo i vepřové na pultech. Například vepřová kýta bez kosti v průměru stojí přes 133 korun za kilo.
Číně dochází vepřové. Sahá do nouzových zásob a přesvědčuje lidi, že stejně není zdravé
Ceny jatečného skotu ve třetím čtvrtletí meziročně klesly o 2,4 procenta. Naopak ceny jatečných kuřat se meziročně zvýšily o 1,9 procenta.
Struktura zahraničního obchodu České republiky v živočišné výrobě je zaměřena na vývoz živých zvířat, u kterého dosahujeme kladné obchodní bilance. Živá zvířata jsou přitom určena k dalšímu chovu i k porážce a zpracování na maso. Česko má zápornou bilanci zahraničního obchodu s masem. Dovoz vepřového, drůbežího i hovězího masa silně dominuje nad vývozem. ČR tak ve výrobě masa není soběstačná a neobejde se bez dovozu ze zahraničí.
„Česká republika není soběstačná v produkci masa, které musíme dovážet z Polska, Německa, Nizozemska, Irska a Španělska. Spíše, než bychom maso zpracovávali a následně vyváželi, tak se v rámci zahraničního obchodu zaměřujeme na vývoz živých zemědělských zvířat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.