Hlavní obsah

Prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce prohloubí nejistotu zaměstnanců, přiznalo ministerstvo

Až o třetinu delší zkušební dobu budou mít od příštího roku lidé při nástupu do nového zaměstnání. U řadových zaměstnanců má trvat místo tří měsíců čtyři, u vedoucích se prodlouží ze šesti na osm. Navrhlo to ministerstvo práce v chystané novele zákoníku práce, kterou tento měsíc projedná vláda. Přiznalo přitom, že to prodlouží nejistotu zaměstnanců.

Foto: Petr Horník, Novinky

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Článek

Vedle toho se v novele doplní i možnost, aby zaměstnavatel a zaměstnanec dohodou prodloužili již sjednanou zkušební dobu. Ta se nově bude ze zákona prodlužovat i v případě, kdy pracovník neomluveně zamešká celou směnu.

Změna má podle úřadu řadu pozitivních stránek. Nezastírá však ani stinné stránky.

„Negativní dopady na tyto skupiny zaměstnanců může mít prodloužení maximální přípustné zkušební doby, čímž se prodlouží období nejistoty, v němž může pracovní poměr skončit ze dne na den,“ připustilo ministerstvo.

Potíž podle něj může například nastat, když se v prodlouženém období projeví u žen příznaky těhotenství. Ačkoliv problém diskriminace zejména žen ze strany zaměstnavatele může vyvstat i za současné právní úpravy.

„Dodáváme, že v žádné případě nemůže být důvodem pro zrušení ve zkušební době těhotenství zaměstnankyně – takové jednání by bylo považováno za diskriminaci,“ dodalo ministerstvo.

Přínosy ale podle něj převažují. „Umožní to důkladněji prověřit, zda přijatý zaměstnanec funguje v souladu s očekáváními a zda spolupráce vyhovuje,“ míní autoři návrhu.

Prodloužení testovacího období podle nich může potenciálně vést k úspoře nákladů, které by zaměstnavatel jinak musel vynaložit, kdyby chtěl se zaměstnancem pracovní poměr rozvázat po skončení zkušební doby.

Konec obcházení zákona. Jurečka změní pravidla pro práci při rodičovské dovolené

Ekonomika

S návrhem ale nesouhlasí odbory. Zdůrazňují právě to, že prodlouží nejistotu zaměstnanců a bude mít nepříznivé dopady i na jejich soukromý a rodinný život.

„Navíc jsou zaměstnanci ve zkušební době často vyloučeni z nároku na benefity takzvaně stabilizační povahy, například na odměny za ekonomické výsledky, na příspěvky na doplňkové penzijní spoření, na delší dovolenou. Prodloužení zkušební doby by tak oddálilo právo zaměstnanců na ně,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů.

Anketa

Souhlasíte s prodloužením zkušební doby při nástupu do zaměstnání ze tří měsíců na čtyři?
Ano
20,4 %
Ne
79,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 10908 čtenářů.

Jurečka: Není to povinnost

Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je prodloužení zkušební doby možnost, ne povinnost. „Záleží na tom, zda se na tom zaměstnavatelé se zaměstnanci dohodnou. Navíc je to i benefit pro zaměstnance, protože se budou moci lépe seznámit například s pracovištěm,“ řekl Jurečka.

Odbory označily jeho vyjádření za úsměvné. „Zaměstnanec má přirozený zájem, aby jistotu trvalého zaměstnání získal co nejdříve, nejlépe bez zkušební doby. V praxi však musí akceptovat požadavek zaměstnavatele,“ konstatovali odboráři.

I zaměstnavatelé uznávají, že moc zaměstnanců si kratší zkušební dobu nevyjedná. „Samozřejmě, že zaměstnavatelé automaticky dají delší dobu, protože to je pro ně větší jistota,“ sdělil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Pokud by k tomu někde nedocházelo, tak spíše tam, kde hledají zaměstnance jen těžko.

Novelu musí ještě schválit vláda a parlament a podepsat prezident.

Zaměstnanci si mají sami určovat pracovní dobu, umožní to novela

Ekonomika

Výběr článků

Načítám