Proč v ČR zdražila elektřina nejvíce? Jinde zavedli opatření rychleji, míní analytici

Data, jež nevypadají pro ČR vůbec lichotivě, v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Podle jeho výpočtů u nás vzrostla průměrná cena elektřiny téměř o 62 procent. V případě ceny plynu byl nárůst dokonce 71procentní. To je nicméně podle dat Eurostatu „až“ desátý nejvyšší nárůst ze 24 zemí EU, jejichž data měl úřad k dispozici.

Každopádně odpověď na to, proč je nárůst v ceně elektřiny v porovnání s jinými státy tak obrovský, lze podle analytika poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora hledat v načasování vládních opatření.

„Ve statistice se projevilo, že celá řada států EU již v první polovině 2022 zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na obnovitelné zdroje energie až po daňové úlevy. ČR se dlouho snažila vyhýbat plošným formám pomoci a omezila se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti,“ vysvětlil Novinkám Gavor.

Zároveň však upozornil, že nejvyšší procentuální nárůst automaticky neznamená, že je u nás elektřina a plyn nejdražší. Ani v jednom případě tomu tak podle něj není.

Podobně jako Gavor to vidí také analytik XTB Jiří Tyleček. „V některých zemích už v prvním pololetí fungovala pomoc s vysokými cenami energií pro domácnosti nebo firmy, nicméně v Česku se ve velkém rozjíždí až na podzim,“ řekl Novinkám.

Mluvčí MPO Marek Vošahlík Novinkám sdělil, že resort se se zprávou Eurostatu zatím detailně seznamuje. „V tuto chvíli lze na první pohled říct, že je velkým faktorem pád Bohemia Energy a velké množství zákazníků, kteří spadli do režimu dodavatele poslední instance a byli nuceni platit spotové ceny,“ dodal.

Česká vláda se začala plošnými opatřeními proti rostoucím cenám energií zabývat teprve koncem léta. Od 1. října začal platit tzv. úsporný tarif a odpuštění platby za obnovitelné zdroje energie. Ještě výraznější opatření v podobě cenového stropu pro domácnosti a malé a střední podniky pak začne platit od 1. ledna 2023. Je tedy jasné, že ve statistikách Eurostatu za první pololetí ještě nemohla tato opatření být zahrnuta.

Jestli si Česko nelichotivou bilanci v rámci EU udrží i ve druhém pololetí, je podle Tylečka složité odhadovat. Opatření pro pomoc s vysokými cenami energií totiž v různých formách přijaly víceméně všechny státy, přičemž jejich dopad se těžce srovnává.

„O dalším vývoji rozhodne průběh zimy. Nadprůměrně vysoké teploty by měly znamenat stabilizaci či případně pokles cen elektřiny. Dalším důležitým faktorem bude ekonomický vývoj v Evropě. Hluboká recese by značně omezila poptávku a ceny elektřiny by tak měly zůstat při zemi. Pokud se naopak ekonomice povede dobře a poptávka zůstane vysoká, ceny energií včetně elektřiny budou klesat jen obtížně,“ dodal.