Proč mzdy dál rostou? Nejslabší dostali padáka

„Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví,” uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Podobně to vidí i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Pokud firmy propouštěly, tak to bylo více ve skupině nízkopříjmových zaměstnanců, což rovněž táhlo průměrnou mzdu vzhůru,” nechal se slyšet.

„Rychlejšímu růstu mezd také pomohly vyplacené bonusy zdravotníkům a rychlejší růst platů ve školství,” dodal.

Všechny zmíněné jevy se zároveň projevují tím, že rychleji roste medián mezd žen než mužů. U mužů přitom medián v posledním čtvrtletí roku dosáhl 35 129 korun, zatímco u žen šlo o 30 281 korun.

„Ženy jsou na jednu stranu vytlačovány z trhu práce, na stranu druhou jim v posledním čtvrtletí loňského roku rostly rychleji mzdy. Medián mezd u žen meziročně vzrostl o 6,5 procenta, u mužů pouze o 3,8 procenta,” konstatoval Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

„Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostali na podzim i mimořádné, takzvané covidové odměny,“ dodal Holý.

Podle ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně růst mediánu nutně neznamená, že jsou na tom české zaměstnankyně lépe: „Na každého propuštěného muže dnes připadají dvě propuštěné ženy a o práci přicházejí zejména ty nejzranitelnější, nejméně placené. U nás i v zahraničí. Medián těch, které ještě práci mají, tak stoupá automaticky, z čistě matematických důvodů, ne nutně kvůli růstu mezd.

V posledním čtvrtletí roku 2020 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda meziročně nominálně o 6,5 procenta na 38 525 korun. Medián mezd činil 32 870 korun, přesně polovina zaměstnanců tedy bere více než 32 870, přesně polovina bere naopak méně.