Článek
Mezi další důvody může podle ní patřit to, že trpí syndromem vyhoření a jejich práce už je nebaví nebo se prostě necítí dobře fyzicky. Mnohé lidi podle Desatové ale vyhání do předčasného důchodu i potřeba urgentní pomoci rodině, zejména péče o blízké.
„Tady se to týká zejména žen, které se buď starají o své rodiče, nebo naopak fungují jako pomoc pro rodiny svých dětí. Poměrně často sahaly rodiny k tomuto řešení v době covidu,“ upřesnila.
Kdy je možné odejít do předdůchodu
Schází krizový scénář
Z hlediska dnešního stavu – při nízké nezaměstnanosti a přebytku volných pracovních míst – podle ní dává snaha vlády udržet lidi na trhu práce smysl. „Navíc, pokud člověk pracuje, odvádí daně i pojištění,“ podotkla.
„Nikde jsme ale nezaznamenali scénář, jak se bude postupovat v době krize a vysoké nezaměstnanosti. Právě to byl v minulosti jeden z důvodů, proč lidé předčasné penze volili,“ připomněla Desatová.
Místo mimořádné valorizace dávka k důchodu. Znevýhodní se odchod do předčasné penze
Úpravy předčasných penzí – vláda se chystá například zkrátit maximální dobu předčasné penze z pěti na tři roky a zároveň zvýšit krácení starobního důchodu – kritizují odbory. „Cílem je snížení výdajů na důchody bez ohledu na sociální dopady,“ míní místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
„Zvlášť tíživá bude tato změna pro pojištěnce, kterým prostě životní situace neumožňuje ze zdravotních důvodů či pro situaci na trhu práce v jejich regionu pracovat až do dosažení důchodového věku. U nich dojde k většímu snížení starobního důchodu, popřípadě jim nárok na dřívější odchod do důchodu nevznikne vůbec,“ dodal.
Mnohým z nich podle Samka nezbude než žádat o sociální dávky. „Úsporu v oblasti důchodového pojištění tak vyrovnají vyšší výdaje na dávky za cenu ústrků, nárůstu administrativy a pocitu nespravedlnosti na straně postižených pojištěnců, zejména těch, kteří po celý svůj aktivní život odváděli pojistné na sociální zabezpečení,“ varoval odborářský předák.