Problémy s přeplatkem za energie? Jaké má zákazník možnosti

Jednou z možností je podle vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest Karolíny Valouchové reklamace vyúčtování, kterou musí dodavatel energií vyřídit do 15 dnů, jinak zákazníkovi vzniká nárok na náhrady.

U dodávek plynu to je 750 korun za každý den prodlení, maximálně však 7500 korun. U elektřiny je náhrada 600 korun denně, nejvýše 24 000 korun.

Další možností je využít započtení do záloh za energie.

Dodavateli je třeba sdělit, že vůči němu provádíte započtení a svůj nárok na vrácení přeplatku započítáváte vůči jeho nároku na budoucí platby záloh na energie.

„Pokud se dodavatel k vrácení přeplatku nemá, je možné mu písemně oznámit, kdy dluh vnikl, v jaké výši, a že si o tento dluh budete snižovat hrazené zálohy,“ řekl Novinkám mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort. Vzor takového oznámení je k dispozici na webových stránkách regulátora.

Důležité je, že je to třeba udělat písemně, ne pouze přestat zálohy platit, aniž by se to dodavatel dozvěděl. Jinak by podle Keborta mohlo jít o neoprávněný odběr, což by mohlo vést až k odpojení odběrného místa.

Podle regulátora se objevuje praxe, kdy stávající dodavatel převede zákazníka k jinému, typicky prostřednictvím transakce označované jako prodej obchodního závodu. V takovém případě ale dochází i k převedení dluhu za neuhrazené přeplatky na nového dodavatele.

V případě nevrácení vysokého přeplatku je také možné od smlouvy pro její podstatné porušení odstoupit. Pozor je ale podle Valouchové třeba dát na to, že odstoupení od smlouvy je účinné doručením dodavateli.

Proto je třeba už mít vybraného nového dodavatele a s ním sjednanou smlouvu. Zákazník se tak vyhne riziku, že by skončil na nějakou dobu bez dodavatele.

Nárok na vrácení přeplatku zůstává spotřebiteli i po odstoupení od smlouvy. V tomto případě ale není co započítávat do záloh původnímu dodavateli a přeplatek je možné vymáhat exekučně.

„K tomu je ale potřeba soudní titul. Ten je možné nahradit verdiktem mimosoudního řešení sporu, které lze zahájit u Energetického regulačního úřadu,“ upozornil Kebort.

V tom případě odběratel energií musí regulátorovi podat podnět, který má obsahovat, k jakému skutku došlo a co má být předmětem rozhodnutí. Odběratel také musí identifikovat sebe, smlouvu i dodavatele.

„Pak proběhne mimosoudní řešení sporu a v něm padne verdikt, který je právně závazný a může sloužit jako exekuční titul,“ popsal mluvčí.

To znamená, že pokud Energetický regulační úřad potvrdí, že má zákazník nárok na navrácení přeplatku, může se s tímto rozhodnutím obrátit na exekutora nebo na soud a požádat o jeho exekuci.

Tento postup je podle Keborta pro zákazníka výhodnější než soud, protože s vedením mimosoudního sporu nejsou pro spotřebitele spojeny žádné poplatky a nemusí být zastupován advokátem. Navíc když se schází podněty na nějakou společnost opakovaně, úřad může zahájit její kontrolu, která může vést k sankcím pro nepoctivého dodavatele.