Článek
Produkt označovaný zkratkou DIP lidem umožní investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů a dalších cenných papírů. Podmínkou pro daňové zvýhodnění bude uložení peněz nejméně na deset let a jejich výběr nejdříve po šedesátce.
Podle vládního návrhu budou produkt nabízet banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a samosprávné investiční fondy. Experti věří, že se může stát alternativou pro lidi, kterým nevyhovují strategie nynějších penzijních společností.
Povinnou penzijní rentu vláda odložila, reforma má skluz
Koalice se dohodla, že poskytovatele má evidovat Česká národní banka a zveřejňovat je na svém webu. „Spolu s koaličními kolegy navrhujeme změny ke zvýšení jistoty střadatelů. Zpřísňujeme podmínky pro poskytovatele a zužujeme okruh nástrojů, které mohou být součástí DIP, abychom vyloučili ty nejrizikovější,“ řekl Právu poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL).
Právě přílišné riziko pro střadatele koaliční poslanci původnímu návrhu z dílny ministerstva financí vyčítají. Otevírá podle nich prostor pro neseriózní firmy přesvědčit lidi k nevýhodným investicím.
Daňové zvýhodnění má být výrazné. Od základu daně půjde odečíst až 48 tisíc korun ročně. Bude to však společný limit pro DIP, důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Daňovou úlevu mezi ně půjde libovolně rozložit. Dnes platí limit 24 tisíc korun na penzijní fondy a 24 tisíc na životní pojištění.
Výhrady k dlouhodobému investičnímu produktu měli opoziční poslanci. Podle Jana Síly z SPD jde o nástroj pro bohatší a profesionální investory, který navíc nepřináší záruku, že klient nebude tratit.
Příspěvek od státu bude až 340 korun měsíčně
Ve třetím pilíři bude možné daňové zvýhodnění čerpat na úložky přesahující částku nutnou pro výplatu státního příspěvku. V současné době je to tisíc korun měsíčně, nově hranice vzroste na 1700 korun. Zároveň příští rok od července stoupne maximální státní podpora z 230 korun při úložce aspoň tisíc korun, a to na 340 korun od měsíční úložky 1700 korun.
Novela také počítá s tím, že státní příspěvek už nebudou od července dostávat důchodci. Postihnout to má až tři čtvrtě milionu lidí. „Smyslem třetího pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se střadatel stane příjemcem starobního důchodu, protože třetí pilíř pak pro něj funguje de facto jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou,“ zdůvodnilo návrh ministerstvo financí.
Důchodci budou dostávat příspěvky na spoření ještě rok
Státní podporu nově nedostanou ani lidé, kteří si budou měsíčně spořit méně než pětistovku.
Jak se změnila podpora penzijního spoření
Lidem, kteří si měsíčně spoří 1700 Kč a více, stát nově přispívá 340 Kč.
Dřívější maximální podpora 230 Kč byla při měsíční úložce aspoň 1000 Kč, což odpovídalo 23 procent výše vkladu.
Nejmenší státní příspěvek 90 Kč měsíčně byl do června za minimální vklad 300 korun. Nově se vyplácí podpora až za vklad 500 Kč, a to 100 Kč.
Státní příspěvek pak lineárně roste a činí 20 procent výše měsíčního vkladu až do úložky 1700 Kč. Potom už neroste.
Úpravy se týkají všech smluv, tedy i těch stávajících. Stát už také nepřispívá důchodcům.
S ohledem na zavedení Dlouhodobého investičního produktu vláda upravila daňovou podporu. Celkový limit na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří činí 48 000 Kč ročně.
Daňové zvýhodnění je ve třetím pilíři dál možné čerpat na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku.
Dosud se s úlevou pojily úložky nad 1000 Kč měsíčně, nově je to 1700 Kč.
Jedním ze sporných přílepků k novele, která měla řešit hlavně změny ve třetím důchodovém pilíři, je zavedení poplatku za předčasně splacenou hypotéku. Poplatek za to bude od září příštího roku až jedno procento ze zbývající částky úvěru.
Nynější zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Zpravidla tak jde o stokoruny až nižší tisíce, nově však poplatek bude činit i desítky tisíc korun. Banky tyto poplatky dosud účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka pokutu. Opatření má omezit migraci klientů s hypotékami mezi bankami.
„V systému jsou dva pozměňovací návrhy, které původní verzi výrazně vylepšují – ruší retroaktivitu a snižují poplatek ze dvou na jedno procento nesplacené jistiny a odstupňují jej podle doby do konce fixace,“ řekl Právu před středečním jednáním Sněmovny Patrik Nacher z ANO.
Stejně jako šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek ale předložil i návrh, který sankci za předčasné splacení vypouští. V případě DIP pak Nacher navrhoval zastropování akvizičního poplatku.
Piráti se vzepřeli sankci za dřívější splacení hypotéky
