Článek
O dávku mohou požádat lidé bydlící v nájmu i ve vlastním nebo družstevním bytě či v rodinném domě. Do výdajů na bydlení se přitom započítává nejen samotný nájem, ale i služby, plyn, elektřina, vodné a stočné. Nezapočítává se ale hypotéka.
Aby si někdo nenechal platit nepřiměřeně drahé bydlení, je příspěvek zastropován takzvanými normativy. Ty se odvozují podle výše nájmů obvyklých v daném místě, jsou rozděleny podle velikosti obce a počtu lidí bydlících v domácnosti a toho, zda se jedná o nájemní, družstevní nebo vlastní bydlení. Podrobněji si je lze zjistit na webu úřadu práce.
Samoživitelka s malým dítětem bydlící v nájmu v Praze s čistým příjmem 27 tisíc korun a výdaji na bydlení 15 tisíc by tak dostávala na dávce 6900 korun měsíčně.
Orientačně si lze výši příspěvku na bydlení spočítat přes kalkulačku na webu ministerstva práce. Dávku lze spočítat i podle vzorce: skutečné náklady na bydlení (případně normativní náklady, pokud jsou nižší) minus příjem domácnosti vynásobený koeficientem 0,3.
O dávku lze zažádat buď osobně na úřadu práce, na některých pobočkách České pošty nebo přes internetovou aplikaci Jenda na adrese jenda.mpsv.cz. V posledním případě je potřeba se přihlásit například přes přihlašovací údaje do internetového bankovnictví.
Doložit je třeba příjmy a výdaje za uplynulé čtvrtletí, přičemž penzi, výši mzdy nebo platby za elektřinu si dokáže úřad většinou zjistit sám. Také je třeba doložit nájemní smlouvu nebo výpis z katastru nemovitostí. Postačí ale kopie, případně fotokopie při podání přes web.
