Přínos koupě Robin Oil bude pro stát minimální, míní analytik

Dohoda o nákupu benzinek Robin Oil podle Stanjury ještě není uzavřená, posvětit ji mj. musí antimonopolní úřad. Pokud se tak stane, rozšíří se síť čerpacích stanic Čepra pod značkou EuroOil o dalších 70 na celkový počet kolem 270 čerpaček.

Čepro jakožto třetí největší hráč na trhu tak nepatrně posílí v boji proti konkurenci ze zahraničí. Jedničkou je totiž polský PKN Orlen a dvojkou maďarský Mol. V obou případech se rovněž jedná o společnosti, kde má většinový podíl stát.

A právě proto, že Orlen a Mol jsou ve vlastnictví jiných států, vnímá Stanjura tento obchod jako krok k energetické bezpečnosti, k čemuž se vláda zavázala.

„Nemůžeme podceňovat ani trh ropných produktů, protože nejsme v tom soběstační a v okamžiku, kdy nastává krize, tak logicky vlastník plní zadání,“ zdůvodnil Stanjura.

„V okamžiku, kdy některé důležité součásti trhu jsou vlastněny jinými státy, tak je docela logické předpokládat, že by se nejdříve plnily potřeby těchto států a pak až potřeby České republiky,“ dodal.

Na obchodu podle něj vydělají i motoristé, protože loni v létě, kdy ceny pohonných hmot atakovaly 50 korun za litr, patřily ceny Čepra podle šetření ministerstva financí k těm férovým a zisková marže byla přiměřená.

Ačkoliv Stanjura odmítl sdělit, za kolik Čepro Robin Oil odkoupí, dokud nebude obchod dokončen, podotkl, že ze státního rozpočtu na to nepůjde ani koruna. Za převzetí zaplatí samo Čepro.

Lajsek odhaduje cenu na střední až vyšší stovky milionů korun. Obchod samotný pak vnímá z pohledu Čepra jako dobrý podnikatelský krok, neboť kromě rozšíření sítě posílí také svou pozici v Praze. Euro Oil se totiž soustředí spíše na menší obce, kde jsou minimální marže.

„Robin Oil provozuje přibližně 70 čerpacích stanic, společnost měla loni tržby 5,5 miliardy a zisk lehce nad 80 milionů Kč, o rok dříve pak dokonce přes 110 milionů Kč,“ řekl Lajsek Novinkám.

„Jen za minulý rok mělo Čepro zisk přes 1,5 miliardy Kč, takže si danou transakci může bez problému dovolit. Robin Oil je navíc dlouhodobě vysoce ziskovou společností, takže se ona transakce víceméně zaplatí za delší dobu sama,“ doplnil.

Nicméně, vezme-li se v potaz, že kupcem je samotný stát, tak Lajsek nahlíží na obchod jinak.

„Je otázkou, zda by měl stát aktivně rozvíjet své podnikatelské aktivity v prostředí, kde je vysoká konkurence, a to zejména v okamžiku, kdy se neustále řeší výše schodku rozpočtu, zvyšují se daně a stávkují zaměstnanci školství a zdravotnictví,“ myslí si.

„Z tohoto pohledu se transakce zdá jako zbytečná. Z podnikatelského pohledu sice smysl dává, za další trn v oku pro veřejnost však nestojí,“ podotkl Lajsek.

Možnost, že by se stát v případě drahých pohonných hmot pokusil prostřednictvím rozšířené sítě Euro Oil cenu regulovat nasazením nižších marží ve městech, kde by musela reagovat i konkurence, vnímá jako omezenou.

„Manévrovací prostor zde nevidím příliš velký, jelikož předpokládám, že vzhledem k výši transakce bude potřebovat společnost generovat zisk. Přínos pro státní kasu i veřejnost tak bude minimální,“ dodal Lajsek.