Článek
„Pro Ukrajince jsme teď dosavadní kvótu zdvojnásobili. Ve zrychleném režimu jich tedy do Česka bude moci ročně přicházet 40 tisíc. Kvóty zvyšujeme i pro pracovníky z dalších zemí, jako je Bělorusko, Kazachstán či Indie. Plníme tak požadavek Hospodářské komory ČR na 50 tisíc nových zahraničních pracovníků ročně,“ informoval Havlíček.
Zatímco v roce 2001 bylo v ČR jen 103 tisíc zahraničních pracovníků, loni už 568 tisíc.
Chceme robotizovat, investujeme do digitalizace, ale to chce čas
Ekonomka Ilona Švihlíková však označila zvyšování kvót za chybu. „Z ciziny dovezeme dalších 50 tisíc levných pracovníků pro montovny, což je krok zpátky. Česká ekonomika bude nadále stavěna tak, že potřebuje nízkokvalifikovanou pracovní sílu. To nekonvertuje s národohospodářskou strategií ČR do roku 2030, kterou nyní chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO),“ upozornila.
ČTĚTE TAKÉ |
---|
Vyšší mzdy pro Ukrajince firmám vadí |
Havlíček jí oponoval, že strategii nelze otočit ze dne na den. „Chceme robotizovat, investujeme do digitalizace, ale to chce čas,“ konstatoval.
Strategii Havlíček slibuje předložit vládě tak, aby mohla být schválena ještě letos. Obsahovat bude i novou koncepci vzdělávání, aby Česko mělo dostatek lidí schopných v nových, náročnějších podmínkách obstát.
Větší podporu rodinným firmám
Havlíček také ujistil, že stát více podpoří živnostníky a malé firmy, které jsou dodavateli těch velkých. „Ve spolupráci s dalšími ministerstvy jsme začali chystat zákon o podpoře rodinných firem. Snahou je vytvořit pro ně lepší administrativní prostředí, které například podstatně zjednoduší zaměstnávání rodinných příslušníků,“ uvedl.
Potřebu přeměnit český průmysl z dodavatele v producenta výrobků s vysokou přidanou hodnotou zdůraznil i další diskutující, Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
„Konkurence na světovém trhu bude stále tvrdší, vždyť nikdo nechce dělat věci s nízkou přidanou hodnotou. Nejen ČR, ale i celá Evropská unie v tom ale ve srovnání s Čínou i USA zaspala,“ řekl Švejnar.
Švihlíková je k možnosti rychlé přeměny české ekonomiky skeptická. „Máme mnohé firmy, které dokážou přežít, jen když se lidem platí 13 tisíc hrubého měsíčně. Tedy na úrovni rozvojové země. A o transformaci na finálního výrobce se neúspěšně bavíme už třicet let,“ prohlásila.