Příjmy od vstupu do Evropské unie rostou, stejně tak i kupní síla

Před deseti lety byla na 65 procentech, předloni na 84 procentech. Kupní sílu měli lidé v Česku desátou nejslabší.

Pořídit si mohli zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Čísla za loňský rok zatím nezveřejnil. Česko vstoupilo do EU v roce 2004.

Eurostat ve srovnání vycházel z evropského zjišťování životních podmínek a situace domácností. Podle statistiků čistý roční průměrný příjem činil v roce 2005 v Česku 154 292 korun.

Dosahoval 4838 eur, tedy zhruba třetiny unijního průměru. Ten byl tehdy na 14 521 eurech. Polovina Čechů měla méně než 134 979 korun na rok. Bylo to méně než 4233 eur. Medián v EU dosahoval 12 646 eur. Český příjem byl tak sedmý nejnižší v Unii.

Předloni se český medián dostal na 311 411 korun, podle Eurostatu tedy na 12 146 eur. Polovina lidí v sedmadvacítce měla přes 19 083 eur. Průměrný roční čistý příjem v ČR byl na 347 193 korunách, tedy 13 541 eurech. Unijní průměr dosahoval 21 598 eur.

V žebříčku se tak Česko dostalo o čtyři příčky výš, bylo jedenácté od konce. Češi tak příjmově předstihli v roce 2016 Řeky a v roce 2022 Portugalce. Z obyvatel postkomunistických států na tom lépe předloni byli Slovinci a Estonci.

K mezinárodnímu srovnání slouží uměle vytvořená měnová jednotka standard kupní síly (PPS). Český průměrný čistý příjem v PPS byl předloni v Unii desátý nejslabší, medián byl o příčku silnější.

Rok po svém vstupu do Unie si Češi mohli za průměrný čistý příjem koupit polovinu toho, co Němci a Rakušané, a necelé tři čtvrtiny toho, co Řekové. Estonci si naopak tehdy mohli dovolit zhruba tři pětiny toho, co Češi.

Předloni si pak lidé z Česka mohli za průměrný čistý příjem na osobu pořídit necelé dvě třetiny toho, co Němci, a tři pětiny toho, co Rakušané, a skoro o dvě pětiny víc než Řekové, ale zhruba o desetinu méně než Estonci.

Cenová hladina v Česku se podle údajů Eurostatu postupně přibližuje průměru sedmadvacítky. V roce 2014 byla na 65 procentech, od té doby se každoročně zvedala. V roce 2022 přesáhla 84 procent unijní cenové úrovně.

ČR předloni měla v Unii sedmou nejnižší hladinu cen. Nižší byla v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku a Litvě. Slovensko bylo na 86 procentech unijního průměru, Portugalsko, Řecko a Slovinsko na 88 procentech.

Nejdráž bylo v Dánsku, kde byla cenová hladina skoro o polovinu vyšší než průměr EU. V dalších severských státech byly ceny nad unijní úrovní o pětinu až dvě, v Německu, Francii a Rakousku o desetinu.

Česko dohánělo od roku 2014 do předloňska evropskou cenovou úroveň rychleji než jiné nové členské země.

Podobně na tom bylo Estonsko. O něco pomaleji se cenová hladina zvedla za tu dobu na Slovensku, v Lotyšsku a Litvě. V Polsku se celou dobu držela zhruba na třech pětinách unijní úrovně.

V roce 2011 mělo Česko desáté nejnižší ceny. Z postkomunistických zemí bylo dráž jen ve Slovinsku.

V roce 2014 byla cenová úroveň v ČR šestá nejnižší, dražší už bylo Chorvatsko, Slovensko, Lotyšsko a Estonsko. Od roku 2017 se Česko drží na sedmé cenové příčce od konce.