Článek
Vyplývá to z analýzy Úřadu práce, kterou zveřejnil v době, kdy si řada dětí vybírá střední školu. Hodnotil v ní, jak dlouho zůstávají absolventi jednotlivých oborů v jeho evidenci brzy po dokončení vzdělání.
„Je důležité, aby absolvent nebyl nezaměstnaný příliš dlouho. Pak totiž ztrácí pracovní návyky a klesá šance, že si najde dobrou práci,“ řekl generální ředitel Úřadu Daniel Krištof.
Úřad přitom hodnotil toto riziko ze dvou hledisek. Jednat z typu školy či dosaženého vzdělání, ale také z pohledu jednotlivých oborů středních škol.
Dlouhodobá nezaměstnanost trápí více ženy a lidi bez řidičáku
Podle toho prvního hrozí dětem dlouhodobá nezaměstnanost nejvíce tehdy, když po skončení základní školy nikam dále nepokračují. U absolventů z let 2022 a 2023 se to týkalo 37 procent z nich. „Z pohledu uplatnění na trhu práce je lépe, když dítě pokračuje kamkoliv,“ uvedl Krištof.
U úplného středního vzdělání, kam patří gymnázia, se to týkalo desetiny. Na tyto školy se tak vyplatí chodit, pokud chce dítě pokračovat dále. U úplného středního vzdělání s maturitou bez konkrétního oboru stejně jako u učilišť bez maturity je to devět procent. U vyučení s maturitou a u vyšších odborných škol je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti osm procent.
Pokud pak jde o jednotlivé středoškolské obory, měli z absolventů let 2022 a 2023 nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných obráběči kovů, elektrotechnici či opraváři strojů a zařízení.
Nejnižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti dva roky po ukončení školy (podle oboru studia) | |
---|---|
Obráběč kovů | 3,9 % |
Elektrotechnika | 4,7 % |
Servis a opravy strojů a zařízení | 5,3 % |
Opravář zemědělských strojů | 5,4 % |
Stavebnictví | 5,5 % |
Ošetřovatelství | 5,6 % |
Předškolní a mimoškolní pedagogika | 5,7 % |
Elektrikář, elektrotechnické práce | 6,4 % |
Zámečník | 6,5 % |
Strojírenství | 6,5 % |
Instalatér | 6,8 % |
Automechanik | 7,3 % |
Zdroj: Úřad práce |
Bez problémů našli uplatnění také mladí lidé se specializací v některém stavebním oboru, ošetřovatelství, předškolní a mimoškolní pedagogice a elektrikáři. Nejtěžší to naopak měli prodavači, kde absolventi vykázali dvacetiprocentní dlouhodobou nezaměstnanost. Tedy samozřejmě v rámci těch, kteří se na Úřadu práce evidovali.
Hvězda jménem lyceum
Úřad práce se ale zaměřil i na lidi, kteří absolvovali vysokou školu kdykoliv v minulosti. U nich na tom byli nejlépe autoelektrikáři s jedenáctiprocentním rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti.
Nejnižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u lidí se střední školou (podle oboru studia) | |
---|---|
Autoelektrikář | 11 % |
Lyceum | 12 % |
Technický interdisciplinární | 13 % |
Cestovní ruch | 14 % |
Stavebnictví | 15 % |
Hotelnictví a turismus | 15 % |
Bezpečnostně právní činnost | 15 % |
Informační technologie | 15 % |
Veterinární prevence | 15 % |
Nábytkářství | 15 % |
Elektrikář | 16 % |
Servis a opravy strojů a zařízení | 16 % |
Opravář zemědělských strojů | 17 % |
Automechanik | 17 % |
Elektrotechnika | 17 % |
Podnikání v oborech | 17 % |
Poznámka: Všichni lidé v evidenci Úřadu práce bez ohledu na to, kdy školu ukončili. | |
Zdroj: Úřad práce |
Dále pak absolventi lyceí, která jsou podle úřadu hvězdami středního školství, protože přinášejí kvalitní odbornost i maturitu. Následovaly technické interdisciplinární obory, ty se zaměřením na cestovní ruch, stavebnictví, bezpečnostně právní činnost a informační technologie.
Naopak mezi obory s nejvyšším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti patří opět prodavači či prodavačky, železničáři nebo textilní obory, kde je podíl absolventů s dlouhodobou nezaměstnaností 30 procent a vyšší.
Největší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u lidí se střední školou (podle oboru studia) | |
---|---|
Přadlena/Přadlák | 37 % |
Tkadlec/Tkadlena | 36 % |
Železničář | 32 % |
Švadlena | 31 % |
Prodavač/ka | 30 % |
Poznámka: Všichni lidé v evidenci Úřadu práce bez ohledu na to, kdy školu ukončili. | |
Zdroj: Úřad práce |
Podle Krištofa je ale potřeba při výběru střední školy zhodnotit, zda děti chtějí po jejím absolvování ve studiu dále pokračovat, a také to, jaká je aktuální situace na místním trhu práce. Jednotlivé kraje se totiž co do volných míst mohou výrazně lišit.