Článek
„V zimě mu zamrzl vodoměr, na jaře se roztrhl a do sklepa a dále do polí začala unikat voda. Nebyl to velký proud, proto si mizející vody nikdo nevšiml. Za dva měsíce, než se na havárii přišlo, ale z potrubí vyteklo přes čtyři tisíce metrů krychlových. Přes sto cisteren vody,“ prozradila Magdaléna Doležalová, mluvčí Vodohospodářská a obchodní společnosti, která se na Jičínsku stará o vodovodní síť.
Nebezpečí číhá právě v tom, že únik vody může být pomalý. Když praskne teplovod, zimu ihned pocítíme. Ale v případě vody můžeme zjistit únik až při pravidelném odpočtu spotřeby. Prevence je přitom snadná. Stačí riziková místa na vodovodu zateplit.
I stará deka je lepší než nic
Potrubí musí být dostatečně hluboko v zemi, v takzvané nezámrzné hloubce, tedy alespoň 80 centimetrů pod povrchem. Slabým místem jsou také rozvody ve sklepích, vodoměr nebo místa, kde přípojka vchází do domu.
„Každý rok apelujeme na vlastníky, aby si odhalené potrubí dostatečně zateplili jakýmkoliv izolačním materiálem nebo alespoň starou dekou. Na víko vodoměrné šachty pak lze dát polystyrenovou desku, izolační vatu, nebo plastový pytel naplněný drceným polystyrenem. Vše tak, aby byl k vodoměru volný přístup. Při velkých mrazech je pak lepší okna do sklepa zavírat,“ doporučuje ředitel Vodohospodářské a obchodní společnosti Richard Smutný.
Škody hradí odběratel
Pokud dojde k poškození vodoměru, musí ho vodohospodáři vyměnit. Vzniklou škodu ale hradí odběratel, protože vodovodní soustavu dostatečně před mrazem neochránil. Stejně tak je to s opravou přípojky či s únikem vody. Ta se považuje dle zákona za spotřebovanou a zákazník musí její objem zaplatit, i když šlo o havárii.
Co se děje po ohlášení havárie
Po nahlášení havárie přijede na místo havarijní služba, která neprodleně uzavře hlavní přívod vody, čímž zabrání většímu úniku a případným dalším škodám na majetku vlastníka nemovitosti. Vlastník si pak musí zajistit opravu přípojky ve své režii. Vodárenská společnost řeší dle zákona jen havárie na páteřním potrubí. Zásah jejích pracovníků je tak nutný především kvůli včasnému uzavření přívodu vody, nikoliv pro následnou opravu. Potrubí na soukromém pozemku a samotná přípojka jsou vždy v majetku vlastníka domu, který si musí situaci dále vyřešit na vlastní náklady. Opravy soukromým subjektům většinou vodohospodářská společnost nemůže zajistit.
„Největší rizika jsou v domech, kde není běžný provoz, jako jsou chaty a chalupy. Na škodu se často přijde až na jaře, kdy potrubí rozmrzne a majiteli voda vyplaví sklep. V horším případě může voda unikat do základů domu nebo k sousedům. Jako ochranu před podobnou situací máme na vodovodní síti provozní vodoměry, kterými lze nestandardní odběr diagnostikovat. Slouží ale spíš pro průběžnou kontrolu a nelze na ně stoprocentně spoléhat,“ upozornil Smutný. Proti škodám je ale možné se u některých pojišťoven připojistit.
Provozní vodoměry navíc neupozorní na nezvyklou spotřebu v místech běžně vysokého odběru vody. Například v centru měst.
„Asi milion a šest set tisíc korun musel zaplatit velkoodběratel ve středu Jičína. Voda z jeho prasklého potrubí odtékala zhruba půl roku na zahradu, kde byla studna, a dále do kanalizace. Majitel situaci zjistil až při odečtu, který se prováděl jednou za půl roku,“ dodal ředitel Smutný.
Případy, kdy odběrateli nepozorovaně uniká voda, na což přijde až při pohledu na astronomický účet od dodavatele, nemusejí souviset jen s mrazem. Častým případem je například vadný přepadový ventil u bojlerů.
Dopravní pohroma v Praze. Na vytížené Liberecké se při opravě vodovodu propadla silnice
