Článek
"Vláda oslovila devět zemí a informovala je o sumě, kterou je ČR ochotna za 12 jednomístných a dvě dvoumístné stíhačky zaplatit. V letech 2005 až 2007 to má být ročně 1,5 miliardy korun a v období let 2008 až 2015 až čtyři miliardy korun. O váze nějakých offsetů ale není v podmínkách řeč. Rozhodovat má jen cena a kvalita letounů," sdělil Právu dobře informovaný zdroj.
Stíhačky budou pořízeny na leasing. Ani to by však neměl být důvod, proč od dodavatele nepožadovat nějaké investice v Česku. Například Maďarsko si obstarává také na leasing starší stíhačky JAS-39 Gripen a se společností Gripen International už uzavřelo dohodu na offsety ve výši 120 procent ceny této dodávky.
Tři z oslovených už vypadli ze hry
Počet zemí, jejichž starší letadla připadají pro ČR v úvahu, se zužuje. Německo, Velká Británie a Turecko už sdělily, že nemají co nabídnout. Ve hře tak zůstávají Spojené státy, Belgie, Nizozemsko, Kanada, Francie a Švédsko. Vláda Vladimíra Špidly upustila od výběrového řízení. Které z nabídek má dát přednost, jí bude doporučovat devítičlenná komise, jejímž předsedou byl zvolen Radek Novotný z Centra pro realizaci projektu nadzvukového letounu Národního úřadu pro vyzbrojování.
"Nechci zpochybňovat odbornou způsobilost této komise. Podle vládou schváleného harmonogramu ale bude mít po uzávěrce nabídek, která je 31. října, pouhý měsíc na jejich posouzení. A to je na testování letadel příliš málo," upozornil zdroj.
A jaká letadla připadají v úvahu? K dispozici jistě budou americké stíhačky F-16, které se vyrábějí již třicet let. Kanada může pro ČR uvolnit stroje F/A-18 Hornet. Tento typ byl poprvé nasazen do služby v roce 1983, a později vznikla řada jeho modifikací. Hornety jsou ovšem poměrně drahé na provoz i údržbu.
Francouzi letos začali s přezbrojováním svého letectva na stíhačky Rafael. Česku tedy zřejmě nabídnou své starší Mirage 2000. Tento typ má za sebou dvacet let služby, ale problémem je jeho výzbroj. Není totiž kompatibilní s tou, kterou používají bitevníky L-159, dodané českému letectvu Aerem Vodochody.
Uvedené skutečnosti zvyšují šance švédských gripenů. Jde o relativně velmi mladé stroje, použitelné ještě desítky let. Kromě Švédska a Maďarska je do svého letectva zařadí v roce 2006 i Jihoafrická republika.
Tendr na nové stroje zřejmě v roce 2008
Britský BAE Systems vyhrál s gripeny výběrové řízení, vyhlášené vládou Miloše Zemana na nové nadzvukové letouny. Senát a nakonec i parlament však loni nákup těchto strojů zamítly. Výběrové řízení pak bylo zrušeno. Špidlův kabinet to nyní řeší nákupem použitých nadzvukových letadel, aby bylo čím chránit vzdušný prostor, až do dvou let doslouží ruské migy. Bitevníky L-159, které Armádě ČR dodalo Aero Vodochody, jsou totiž pomalé. Nebyly by schopny dostihnout třeba taková civilní dopravní letadla, která v září 2001 zničila newyorské mrakodrapy.
Použité stíhačky, které si nyní Česko pořídí, musejí být podle ministerstva obrany nejpozději v roce 2012 vystřídány zcela novými stroji. Na ně se má v roce 2008 vypsat výběrové řízení. Pokud by v tomto budoucím tendru byl vybrán stroj jiného výrobce, než který ČR dodá starší stíhačky, znamenalo by to nové výdaje na logistiku, výcvik pilotů, elektroniku i zbraňové systémy. Už dnes je přitom zřejmé, že v úvahu budou kromě gripenů a eurofighterů připadat snad už jen v současné době teprve vyvíjené americké superstíhačky JSF. Ty ale budou enormně drahé.
USA stupňují tlak
Evropští výrobci vojenských letounů se obávají, že se přiblížila doba, kdy svou produkci budou moci dodávat pouze zemím, jež nebudou chtít být plně závislé na USA. To se týká nejen takových gigantů, jako je francouzský Dassault Aviation, německá společnost EADS či britský BAE Systems, ale i největší české zbrojovky Aera Vodochody, a to přestože je jejím minoritním akcionářem americký Boeing. "Tato obava se může velmi snadno naplnit, pokud budou USA pokračovat v agresívním trendu, kdy využívají svou převahu ve světové politice ke kontrole mezinárodního obchodu," upozornil nedávno šéf Dassault Aviation Charles Edelstenne.
V americkém Senátu je nyní projednáván návrh zákona, který má ještě více omezit možnosti Pentagonu nakupovat cizí výrobky a spolupracovat se spojenci na takových projektech, jako je stíhačka JSF. Podle demokratického senátora Chrise Dodda průmyslová spolupráce se zahraničím, offsety a přenos technologií eliminují tisíce pracovních míst v USA. Takový přístup ostře kontrastuje se strategií evropských výrobců, kteří akceptují koncept offsetů a mezinárodní průmyslové spolupráce jako klíčového komponentu vojenských zakázek.
Špidlova vláda by se proto měla při svém rozhodování zabývat i tímto hlediskem. Pokud se bude dívat jen na cenu nebo z politických důvodů upřednostní některou zemi, pak na to může Česko doplatit jinde.
