Článek
„Hypotéka se (ve výpočtu příspěvku) nepočítá. To je dlouhodobě takto nastaveno, protože hypotéka je, řekněme, forma investice, která je dlouhodobá. V těchto týdnech vedeme debaty na úrovni vlády, jakým způsobem zohlednit i teď tu výjimečnou situaci, která tady je, a nějakým způsobem a nějakým mechanismem zohlednit právě i hypotéky,“ řekl Jurečka serveru iDnes.cz.
Debata o tom ale podle něj ještě není uzavřená.
Energie: Srovnání cen dodavatelů
„Hypotéky podporujeme, v této chvíli máme na stole návrh České bankovní asociace, jak ulehčit tuto těžkou situaci těm, kteří mají hypotéku. Než bychom to zveřejnili, tak musíme jednat s Českou národní bankou,“ doplnil pro server bez bližšího upřesnění ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Příliš nízké normativy
Proti určité formě pomoci lidem s hypotékou není ani opozice. „Upozorňoval jsem již na začátku energetické krize, že lidé žijící ve vlastních bytech jsou oproti těm v nájemním nebo družstevním bydlení při výpočtu příspěvku znevýhodněni,“ řekl Právu Aleš Juchelka (ANO).
Vnímá ovšem výtky, že by se tak přes sociální dávku pomáhalo v případě hypoték lidem s jejich vlastními dluhy. Hledal by proto nějakou jinou formu pomoci.
Podle některých ekonomů by zahrnutí hypoték do výpočtu na dávku nebylo vhodné. „Takový krok by totiž příliš nepomohl těm skutečně potřebným. Tedy zhruba 25 procentům domácností sestávajících z lidí chudých, případně ze zástupců nižší střední vrstvy. Tito lidé totiž zpravidla hypotéku nemají,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že právě ti nejchudší jsou se stupňující se energetickou drahotou a inflací zasaženi daleko tíživěji než zbytek populace.
Podle Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi to ale nejde tak striktně oddělit, protože mnozí lidé s hypotékou nepočítali s prudkým nárůstem úrokových sazeb u půjček na bydlení a současně s prudce rostoucími cenami energií.
„Koneckonců snaha pomoci lidem s hypotékou tu byla i během covidových opatření, kdy byly tyto úvěry zahrnuty do podmínek dávky mimořádné okamžité pomoci,“ řekla. Ale vláda by podle ní současně musela zvýšit normativy na bydlení, podle nichž se příspěvek vypočítává. „Za těch současných by nedostali buď nic, nebo jen pár korun,“ míní.
Domácnosti nezaplatí za bydlení a zálohy víc než 30 procent příjmů, v Praze 35, garantuje vláda
Vláda přitom již ve čtvrtek uvedla, že zvýšení normativů zvažuje. Jsou to úředně stanovené náklady na bydlení v jednotlivých městech. Liší se podle velikosti dané obce, počtu lidí žijících v bytě, ale i podle toho, zda se jedná o nájemní, či družstevní byt, nebo zda ho žadatel vlastní. Na příspěvek na bydlení pak mají nárok domácnosti, které vydávají na bydlení více než 30 procent svých příjmů, v Praze více než 35 procent.
Výše příspěvku se pak vypočítává tak, že se od skutečných nákladů na bydlení, kam patří třeba nájem, vodné a stočné či energie, nebo normativních nákladů, pokud jsou vyšší, odečte čistý příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, v Praze 0,35. Výsledná částka pak dává měsíční výši příspěvku na bydlení. Příspěvek se může vyšplhat až na 18 500 korun.
Problémem ovšem je jednak to, že zvláště u osaměle žijících lidí nebo u těch ve vlastním bydlení jsou normativy nízké, a dále to, že kvůli prudce rostoucím cenám energií vyplácený příspěvek příliš nepomáhá ani jiným domácnostem.