Při Black Friday není důležitá jen sleva, inspekce varuje před fintami obchodníků

„Zejména u dražších výrobků je potřeba zvážit jejich kvalitu, životnost, dostupnost servisu, to, jak budu moci uplatňovat svoje práva, i otázky spojené s bezpečnou platbou,“ varoval její šéf inspekce Jan Štěpánek.

Při nákupu přes internet nebo prostřednictvím inzerce v časopisech je důležité, aby lidé věděli, s kým smluvní vztah uzavírají a u koho budou moci uplatňovat svá práva při dodání špatného výrobku či na vrácení zboží bez udání důvodu do čtrnácti dnů.

Měli by si tedy ověřit, zda prodejce uvádí kontaktní údaje, jako jsou jméno či název firmy, adresa, e-mail či telefon, případě IČO. A to proto, aby věděli, ve které zemi provozovatel e-shopu sídlí a jaké jsou tam obchodní podmínky.

„Ne u každého e-shopu, který je psán česky a má koncovku .cz, musí jít o český subjekt. Provozovatel může sídlit i v zemích s nízkou vymahatelností práva a uplatňování spotřebitelských práv pak může být velmi obtížné,“ upozornil mluvčí inspekce František Kotrba.

Zbystřit je potřeba i při nákupu na on-line tržištích zastřešujících více e-shopů, kde za zboží nemusí zodpovídat jeho provozovatel. „Nemusí totiž být jednou ze stran kupní smlouvy a lidé vůči němu nemohou uplatnit práva, která mají vůči prodejci,“ upozornil Štěpánek.

Prodejce musí u slevy informovat o nejnižší ceně, za kterou byl výrobek nabízen třicet dnů před jejím poskytnutím. Pokud jej začal prodávat před kratší dobou než před měsícem, má samozřejmě uvést cenu za nejdelší možné období.

Když si přitom spotřebitelé porovnají ceny napříč trhem, zjistí, že sleva v jednom obchodě nemusí znamenat nejvýhodnější cenu na trhu. Mohou existovat jiné obchody, které stejný výrobek nabízejí levněji. K tomu lze využít různé cenové srovnávače.

„Doporučujeme zajímat se o to, zda sleva není podmíněna například množstvím odebraných výrobků, členstvím ve věrnostním programu a podobně. Zmínit je třeba i povinnost prodávajících při uzavírání smluv po telefonu, kdy musí nabídku učiněnou během hovoru potvrdit v textové podobě. A spotřebitel je nabídkou vázán až poté, kdy projevil svůj souhlas elektronicky nebo potvrdil nabídku podpisem na listině,“ dodal Štěpánek.

U části prodejců se lze setkat s tím, že sleva platí pouze do vyprodání zásob. Obchodníci by v takovém případě měli zajistit dostatečné skladové zásoby. Pokud by totiž nabízeli zboží za akční ceny pouze s cílem nalákat spotřebitele k návštěvě prodejny nebo e-shopu, aniž by toto zlevněné zboží bylo skutečně dostupné, mohlo by být takové jednání označeno za nekalou obchodní praktiku.

„Spotřebitel se také může snadno dostat do situace, kdy si objedná zboží za výhodnou cenu, ale následně obdrží e-mail informující o nedostupnosti vybraného produktu. Pokud bylo již takové zboží uhrazeno, má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy a na vrácení zaplacené částky,“ upozornila v té souvislosti ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Dalším prohřeškem prodejců mohou být nikdy nekončící slevy nebo časově limitované speciální nabídky, které mají vyvolat dojem jedinečné a časově omezené akce. Při podrobnějším zkoumání však lidé mohou zjistit, že obchodník tuto „akční“ cenu nabízí již delší dobu nebo že nabídka, která se tvářila jako časově omezená, ve skutečnosti pokračuje i po uplynutí uvedeného termínu.

Takové chování lze v určitých případech označit za nekalou obchodní praktiku, která má za cíl klamat spotřebitele a vzbudit falešný pocit naléhavosti. Pak si lze stěžovat obchodní inspekci.