Prezident podepsal státní rozpočet. Přes výhrady svých poradců

Rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Kritici ale upozorňují, že k jeho naplnění mohou chybět desítky miliard.

Výhrady k rozpočtu má nadále i Pavel. Podepsal jej podle svých slov proto, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že vláda příští rok plánovaný schodek 241 miliard dodrží a nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost,“ dodal.

Vláda je podle expertů příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. V rozpočtu na příští rok také chybí přes dvacet miliard korun na podporu obnovitelných zdrojů energie. Nedořešené zůstává i financování platů nepedagogických pracovníků od příštího školního roku.

Pavel ale poukázal na vymezení ústavních kompetencí. „Rozpočtová politika je výsostnou oblastí vlády, za kterou nese odpovědnost před Poslaneckou sněmovnou a kterou určuje směr vlastní politiky a priority. Mé výhrady k předkládanému návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická,“ uvedl prezident.

Prezidentův ekonomický poradce David Marek Novinkám v listopadu řekl, že v návrhu jsou díry ve výši 43 miliard korun, kvůli nimž doporučuje hlavě státu rozpočet nepodepsat.

„V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce,“ prohlásil nyní Pavel.

Prezident dále argumentoval, že ani odmítnutí zákona by nejspíš nepřineslo jeho úpravy. „Jestliže bych využil práva vetovat zákon o státním rozpočtu, Poslanecká sněmovna má možnost jej přehlasovat. Rozpočet by tak platil opět ve vládou navržené podobě. Úpravy rozpočtu by tak byly možné pouze v situaci, že by Sněmovna veto nepřehlasovala. V takovém případě by musel celý legislativní proces proběhnout znovu, což by znamenalo delší rozpočtové provizorium,“ podotkl.

Současně ocenil, že vláda začala před třemi lety konsolidovat veřejné finance a že rozpočet pro rok 2025, přestože jde o rok volební, „není rozhazovačný, slibuje významné investice a počítá se závazky na obranu země i vyššími výdaji na vědu a výzkum“.

Veřejné finance nicméně podle prezidenta stále nejsou stabilizovány a jejich deficit je vysoký. Nynější Fialova vláda i ta příští podle něj musí v konsolidaci pokračovat, zároveň by ovšem měly posilovat investice do výzkumu, vzdělávání, energetiky či do dopravní a digitální infrastruktury.

Premiér Fiala i šéf státní kasy Stanjura za rozpočtem stojí. Případné výpadky příjmů, pokud by k nim došlo, chtějí nahradit škrty ve výdajích.

„Mou zodpovědností jako ministra financí je dodržet plánovaný deficit v roce 2025 tak, jak se to současné vládě podařilo ve všech předchozích letech,“ prohlásil v reakci na prezidentovo rozhodnutí Stanjura.

Rozpočet podle něj odráží všechny hlavní priority vlády, když je proinvestiční, víc peněz jde na vzdělání a stát plní zákonný závazek ve výši dvou procent HDP na obranu.

Opozice i většina ekonomů včetně Národní rozpočtové rady ale rozpočet stále kritizují za jeho zjevné nedostatky. Stále v něm například chybí přes dvacet miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Pokud by se ukázalo, že částka vyčleněná na to není dostatečná, přijde resort financí s úsporami v jiných oblastech a částku na podporu obnovitelných zdrojů energie zvýší. Z jakých kapitol, to je v tuto chvíli předčasné. Rozhodně to ale nebude z prostředků vyčleněných na investice,“ řekl k tomu v úterý Novinkám Ondřej Macura z tiskového oddělení ministerstva.

Připomněl pak, že minulý týden prošla Sněmovnou novela energetického zákona i s pozměňovacími návrhy. Ty zavádějí individuální kontroly majitelů solárních instalací s výkonem nad 30 kilowattů připojených do sítě v letech 2009 a 2010, kteří čerpají dotace, tedy veřejnou podporu od státu z peněz daňových poplatníků.