Prezident Pavel by přidal slabým krajům z rozpočtového určení daní

Podle Pavla by se totiž měla celková úroveň státu hodnotit podle nejslabších regionů. Právě Karlovarský kraj patří mezi ty, které jsou v řadě oblastí na posledních místech ve srovnání s ostatními kraji. „Výkonnost týmu se měří podle nejslabšího hráče. Pokud bude některý region zaostávat, bude brzdou pro celou republiku. Zatím jsme k tomu ale systémově nepřistoupili,“ uvedl Pavel.

Podle prezidenta by bylo vhodné stanovit koeficient pro rozdělování daní vyšší tam, kde problémy jsou. „Ale zatím se do toho nikdo nechce pouštět. Je to citlivé a chce to velkou politickou odvahu. A když jde stranám o preference, tak nechtějí přicházet s tím, že budou nepopulární a bude to někoho bolet,“ konstatoval Pavel. „Měli bychom si udělat mapu republiky podle kvality života, sedm nebo osm kritérií, které by se ohodnotily body. A podle nich bychom měli nastavovat rozpočtové určení daní a směřovat zdroje tam, kde jsou rozdíly největší,“ dodal.

Jedním z nejslabších regionů v KK, tedy periferií v periferii, je Ašsko. Město Aš se pokouší jít zatím jinou cestou. Odeslalo do Senátu paragrafované znění návrhu změn zákona, který má regionu ulehčit od daní a pomoci prostřednictvím speciálních dotačních podpor. Jmenuje se Lex Aš, a pokud zdárně projde legislativním procesem, má platit po určitou dobu, například deset let, než se situace zlepší.

Řešit má mimo jiné problematiku bezpečnosti, dostupnosti zdravotní péče a základního školství, tedy oblastí, které může radnice svými opatřeními ovlivnit minimálně nebo vůbec. V případě potřeby by se platnost zákona, který byl připravován a v odborné rovině diskutován téměř dva roky, mohla rozšířit i do jiných zaostalých regionů v zemi. Vláda tento způsob pomoci Ašsku ani dalším znevýhodněným oblastem ale nepodporuje.

„Problémům znevýhodněných regionů se vláda dlouhodobě věnuje,“ uvedla k návrhu zákona Lex Aš mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková s tím, že pro zlepšení situace byl například zřízen vládní výbor pro regionální rozvoj, urychluje se budování dálnice D6 z Prahy na západ Čech a také stát chystá otevření polytechnické školy v kraji. Rozvoj znevýhodněných regionů mají podle Ješátkové podpořit také změny investičních pobídek, které vláda schválila v minulém roce. „Specifický daňový režim pro některé oblasti České republiky vláda nepovažuje za vhodné, jde spíše cestou zjednodušení daňového systému bez nadbytečných výjimek,“ dodala mluvčí úřadu vlády.

Podle chebského senátora a někdejšího děkana Ekonomické fakulty na Západočeské univerzitě v Plzni Miroslava Plevného (STAN) ale vlády dlouhodobě strukturálně postiženým regionům pozornost příliš nevěnují. „A zejména nevidím snahy s tímto narůstajícím problémem něco dělat,“ komentoval pro Novinky senátor. „Z tohoto důvodu vítám jakýkoliv rozumný námět, který by pomohl řešit problém narůstajících rozdílů mezi rozvíjejícími se regiony a těmi, kterým se tak nedaří,“ dodal s tím, že zákon by pomohl třeba k zavedení nadstandardních podmínek pro lékaře, učitele, policisty či další profese, které jsou potřebné a v regionu se jich nedostává.

„Nevím, jestli je optimální. Ale je to snaha o řešení neuspokojivého stavu,“ uvedl Plevný k dotazu, zda se Aš vydala správnou cestou, když chce prosadit speciální zákon. „To se ještě uvidí. Jsme teprve na začátku. Předpokládám, že budu pro tento návrh hledat podporu napříč koaličními i opozičními stranami tak, aby vůbec bylo možné tyto aktivity nastartovat,“ dodal na otázku ohledně šance návrhu zákona projít kladně hlasováním v Senátu i Parlamentu.

Jenže jak už Novinky informovaly, ministerstvo financí takový zákon odmítá. „Dotace nejsou řešením problémů města. To by se mělo spíš zaměřit na zlepšení své infrastruktury, turistického potenciálu a veřejných služeb, aby přilákalo a udrželo si pracovníky a turisty,“ uvedl mluvčí resortu financí Stefan Fous. „Spíše než vytvářet nové speciální zóny lze jít cestou zlepšení či úprav současného systému investičních pobídek,“ dodal Fous.

Tento postoj je ale podle starosty Aše Vítězslava Kokoře (ANO) hlavním důvodem, proč město o speciální zákon usiluje. „My tu potřebujeme udržet lidi, kteří odjíždějí za prací do Německa. Potřebujeme tu mít učitele a lékaře, kterých je akutní nedostatek. Pokud místní nebude mít kdo učit, kdo je ošetřit, těžko budou mít motivaci tu zůstat, starat se o turisty, řešit služby a turistický potenciál,“ komentoval Kokoř. „Město prostřednictvím Lex Aš usiluje o dosažení stejné kvality života, jaká je v jiných regionech,“ dodal.