Prestižní italská vinařství spoléhají na levné ilegální pracovníky

Pravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové je odhodlána omezit příliv nelegálních migrantů do Itálie, na které se přitom spoléhá řada domácích zemědělsko-potravinářských společností stavící svůj byznys na levné pracovní síle, kterou tito migranti poskytují.

To se týká například regionu Langhe, kde poptávka po pracovní síle od roku 2015, kdy Brusel zmírnil pravidla pro rozšiřování evropských vinic, prudce vzrostla.

„V minulosti byla sklizeň hroznů rodinnou záležitostí. Prováděli ji příbuzní a důchodci. Ale věci se hodně změnily. Objemy výroby se zvýšily a (vinařství) potřebují více pracovních sil,“ řekl Financial Times (FT) Piertomaso Bergesio, šéf odborového svazu Confederazione Generale Italiana del Lavoro (CGIL).

Vinaři mají problémy s náborem zaměstnanců zejména během letního prořezávání a podzimní sklizně, a tak se obrací na zprostředkovatele, kteří ovšem podle prokurátorů, vinařů a odborových předáků rekrutují lidi, kteří jsou v zemi nelegálně.

Itálie umožňuje žadatelům o azyl pracovat, zatímco jsou jejich žádosti zpracovávány, což může trvat i roky. Pokud si ale dotyčný vydělá za rok více než 6900 eur (173 tisíc Kč), tak ztrácí nárok na bezplatné přístřeší. To je omezení, které je motivuje k nelegální práci.

Mnoho migrantů i přes odmítnutí žádosti o azyl pokračuje v práci na černém trhu za extrémně nízké mzdy v náročných pracovních podmínkách. Někteří náboráři nabízí za práci na vinici jen pět eur (125 Kč) za hodinu, což je zlomek toho, co vinařství obvykle platí svým pracovníkům, které najímají přímo.

Biagio Mazzeo, trestní prokurátor v této oblasti, tvrdí, že vykořisťování pracovníků v regionu je všudypřítomné a soudní systém je na to krátký. „Zahraniční pracovníci si nikdy nestěžují – chtějí zůstat neviditelní. Obávají se, že pokud to nahlásí úřadům, jejich podmínky se zhorší,“ řekl FT.

„Třetina lidí pracujících na vinicích je v područí lidí, kteří k nim nemají žádný respekt. Není to něco, co můžeme ignorovat. Jedná se o kolektivní značku, takže pokud jsou lidé, kteří podvádějí a dělají špatné věci, tak je to problém pro celou komunitu. Můžeme se k lidem chovat lépe,“ řekl Matteo Ascheri z vinařské rodiny vyrábějící známý druh červeného vína Barolo ze stejnojmenné oblasti.

I když jsou šéfové gangů stíháni za zneužívání imigrantů, tresty jsou obvykle mírné. V nedávném případu, známém jako Iron Rod, se tři obvinění z Maroka, Makedonie a Albánie přiznali k trestným činům, ale žádný z nich se do vězení nedostal. Podle Mazzea se tito lidé i po střetech se zákonem obvykle rychle vrátí zpět do tohoto podnikání.

K odpovědnosti nejsou často doháněna ani samotná vinařství, kterým se těžko dokazuje, že si jsou vědoma zneužívání pracovníků na svých vinicích. „Je velmi obtížné jim to prokázat,“ uvedl Mazzeo.

Dodal, že špatné zacházení s nelegálními pracovníky je tak skvrnou na jinak proslulé italské vinařské oblasti. „Mluvíme o oblasti produkující víno, které je navenek prestižní. Je těžké si myslet, že tito podnikatelé nemají prostředky k tomu, aby svým zaměstnancům platili více – a věnovali jim pozornost,“ uzavřel.