Článek
V sobotu totiž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s moldavskou prezidentskou Maiou Sanduovou v Kyjevě prohlásil, že země je připravena dodávat do Evropy plyn z Ázerbájdžánu. Podle odborníků však téměř jistě půjde o ruský plyn.
„Nejspíš se bude jednat o přepravu ruského plynu pod ázerbájdžánskou vlajkou úplně stejně, jako se přepravuje ruská ropa ropovodem pod maďarskou vlajkou. Fyzicky tomu ani nemůže být jinak,“ řekl Novinkám analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
V reakci na Zelenského slova zlevnil plyn na burze hned v pondělí, a to o více než tři procenta pod úroveň 48 eur (1205 Kč) za megawatthodinu. Pokles cen by mohl pokračovat i v následujících týdnech.
„Až zase přiteče další plyn, bude to tlak na cenu směrem dolů,“ potvrdil Gavor.
„V obecné rovině je z pohledu zákazníků v Česku pozitivní zprávou jakékoli navýšení dovozů plynu do Evropské unie, které může zvýšit tlak na pokles ceny komodity,“ přitakala Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Ačkoliv, jak doplnila, podrobnosti nejsou známy.
Na nižší platby za plyn díky obnovení tranzitu přes Ukrajinu by se nejdříve mohli těšit odběratelé, kteří mají krátké, například měsíční, fixace ceny. Ostatních by se změny dotkly až s několikaměsíčním odstupem.
Vzhledem k aktuálně vyšším cenám teď odborníci doporučují zafixovat cenu alespoň na rok, protože obchodníci stále nabízejí fixace, pro které nakoupili plyn už dříve za výhodnějších podmínek.
Přímé spojení má Ukrajina s Ruskem
Gavor upozornil, že z Ázerbájdžánu nevede žádný přímý plynovod na Ukrajinu, avšak mezi Ázerbájdžánem a Ruskem je dobré spojení.
„Jsou to tradiční obchodní partneři, mezi kterými probíhá čilá obchodní výměna. Není problém, aby Ázerbájdžán formálně nakoupil ruský plyn, který si pak od něho Slovensko nebo Maďarsko koupí,“ poznamenal.
Bylo to podle jeho slov připravováno tak, aby si ukrajinská strana zachovala tvář tím, že nepodepíše smlouvu na dodávky s ruským Gazpromem, ale bude formálně přepravovat plyn jako ázerbájdžánský.
Zjistit, z jaké země plyn pochází, sice lze, ale už při přepravě přes Rusko dochází k jeho míchání. „Myslím si, že pro nás není technicky zjistitelné, jaký je podíl plynu z nalezišť v Ázerbájdžánu a jaký z Ruska. Je také možné, že ruský plyn se částečně prohlašuje za ázerbájdžánský už delší dobu,“ sdělil analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Není jasné, kdy se dodávky obnoví
Do Evropy proudilo přes Ukrajinu v poslední době asi 15 miliard kubíků ruského plynu za rok. Pro představu, to je asi dvojnásobek spotřeby Česka. Jedná se jen zhruba o desetinu objemu, který Rusko do Evropské unie dodávalo před začátkem války v roce 2022. Celkem Unie podle Gavora ročně spotřebuje mezi 300 a 400 miliardami kubíků.
Pro to, že se bude jednat o ruský plyn, hovoří i objem těžby Ázerbájdžánu. „Produkuje asi padesát miliard kubíků plynu ročně, ale zčásti jej spotřebuje sám a na zbytek má závazné exportní kontrakty, které nezruší,“ poukázal Dohnal.
Zvýšit narychlo produkci o 15 miliard kubíků je podle něj nemožné. „Vidíme to i v Norsku, které rovněž navyšuje dodávky do Evropy, ale pozvolně,“ uvedl.
Teoreticky by podle Dohnala existovala varianta, že by Ázerbájdžán nakoupil ruský plyn, který by spotřeboval doma, zatímco vlastní plyn by přes Rusko poslal na Ukrajinu. „Ale myslím si, že k tomu vůbec nedojde,“ míní analytik.
Obnovení dodávek může podle Gavora zabrat nějakou dobu. „Než se takové smlouvy podepíší, chvíli to trvá. Pokud už nejsou připravené na stole, projednávají se mezinárodní kontrakty docela dlouho,“ poznamenal.
Plyn z Ázerbájdžánu ovšem proudí do Evropy už nyní jinudy, a to po přibližně 3500 kilometrů dlouhé trase. Nejprve putuje jihokavkazským plynovodem z naleziště Šach Deniz přes Gruzii do Turecka. Na něj navazuje Transanatolský plynovod, který prochází napříč Tureckem k západní hranici. Transjadranský plynovod pak pokračuje z Turecka přes Řecko, Albánii a Jaderské moře až do jižní Itálie.
Dodávky zásobují Řecko, Itálii a další evropské státy. V roce 2023 dosáhl vývoz ázerbájdžánského plynu do Evropy dvanácti miliard kubíků zemního plynu, což bylo o polovinu více oproti osmi miliardám kubíků v roce 2021.
